Rada Českého rozhlasu v nedávné době zveřejnila na svých webových stránkách další analýzy vysílání Českého rozhlasu. Jedná se o analytické výstupy, které si Rada nechává průběžně zpracovávat na rozličná témata společenského a politického života. Výběrové řízení na tyto analýzy pro potřeby Rady ČRo vyhlásil Český rozhlas v roce 2015. Z řízení vzešli čtyři dodavatelé, kteří o zadání analýz ze strany Rady soutěží po dobu tří let v tzv. minitendrech. Dodavateli analýz tak momentálně jsou agentura FOCUS; NEWTON Media; analytický tým z Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a agentura Media Tenor.
Odborné analytické výstupy jsou pro činnost Rady ČRo jistě nezbytnou oporou. Postup, který Český rozhlas formou minitendrů zvolil, zdá se být transparentní. Analýzy, které pro Radu zmíněné subjekty zpracovávají, poskytují i zajímavý obraz vysílání nejvýznamnějšího českého rozhlasového média.
Jak ČRo informuje o zahraničním dění?
Posledně zveřejněná analýza, kterou vypracoval analytický tým z Olomouce, zjišťovala, nakolik si Český rozhlas Radiožurnál během (Radou) stanoveného měsíčního období (leden 2017) počínal v souladu s povinnostmi média veřejné služby uvedenými v Zákoně o ČRo a v Kodexu ČRo, konkrétně se jednalo o relace s přehledem zahraničního tisku (Četba ze zahraničního tisku) a pořad Svět ve 20 minutách. V tomto kontextu jde zejména o objektivní a nestranné informování, působení ČRo coby fóra pro veřejnou diskuzi, vytváření pluralitní programové nabídky splňující vysoká kvalitativní a etická měřítka a aktivní přispívání k lepšímu poznání, pochopení a šíření národního, evropského a světového kulturního dění a dědictví.
Analýza kombinovala kvantitativní a kvalitativní výzkumné postupy. Autoři analýzy se nesoustředili pouze na to, zda ČRo prostřednictvím zmíněných pořadů naplňuje uvedené normativní požadavky. Jejich cílem bylo i zjistit, jak je ve vybraných pořadech reprezentován svět a zda systematicky nedochází k jeho stereotypizaci. Významný prostor byl věnován zdrojům, které ČRo v analyzovaných pořadech využívá, z jakých států tyto zdroje pocházejí a zda nedochází k dezinterpretaci informací.
America First
Hlavní závěry analýzy ukázaly zřejmou orientaci sledovaných pořadů na euroamerický prostor. Nejčastěji redaktoři hovořili o dění v USA. Události ze zámoří tematizovala celá polovina příspěvků. Analyzované období však pokrývá nástup Donalda Trumpa do prezidentského úřadu, což může výraznou dominanci citovaných zpráv z USA vysvětlovat. Z evropských zemích upínali redaktoři pozornost zejména ke dvěma mocnostem – Velké Británii (27 %) a Rusku (23 %).
Další země se v analyzovaném vzorku objevovaly s výrazně menší frekvencí. Zhruba o třetině států světa nebyla vůbec řeč. Příklon k euroamerickému regionu odrážely i zdroje, ze kterých redaktoři v pořadech citovali. S výraznou převahou to byl britský Guardian a americké New York Times.
Analýza tak naznačila značné omezení pozornosti věnované světovému dění pouze na určité oblasti a země světa. „Výsledky potvrzují, že ani Český rozhlas se při reprezentaci světa neodchyluje od obecných trendů identifikovaných mediální geografií,“ stojí v analýze.
O čem se hovořilo?
Tematická analýza ukázala výrazný příklon k politickým a ekonomickým tématům (65 % příspěvků). Takové vysoce jednostranné zaměření dle analytiků ubírá prostor pro zprávy z jiných oblastí, ať už sociální, kulturní či oblasti vědy. Podle analytiků současně ale odpovídá „značně selektivní a stereotypní tematické skladbě většiny českých zpravodajských médií“.
Na druhou stranu, analýza nezachytila, že by docházelo k bulvarizačním tendencím. Podíl zpráv typu soft news o životě celebrit či lidských tragédiích byl ve vysílání minimální. Ani jeden ze zkoumaných pořadů se dle analytických výstupů systematicky nezaměřuje na negativní témata. Stejně tak redaktoři neprezentují události skrze příběhy konkrétních jednotlivců, což bývá pro bulvární média příznačné.
Přesto analýza upozornila na znatelnou tendenci obou pořadů orientovat se na události týkající se tzv. elitních aktérů, zejména pak z oblasti mezinárodní politiky. Jednoznačně nejzmiňovanější osobností byl ve sledovaném období již výše zmíněný Donald Trump. Vzhledem k významnosti události, jakou je střídání prezidentů v USA, se ale nezdá být tato skutečnost překvapivá.
Problematický výběr témat a zdrojů
Zajímavé výsledky ukázala velmi podrobně zpracovaná kvalitativní analýza. Analytici sice konstatovali, že v žádném z pořadů nelze „identifikovat systematické principy selekce reprezentovaných událostí/témat, zastoupených zemí ani výběru odkazovaných zdrojů/médií,“ přesto poukázali na několik problematických míst.
Oba pořady představují dle autorů analýzy velmi omezený soubor selektivních a fragmentárních sdělení vybraných z takřka neomezeného souboru zdrojů. Nedostatečně opodstatněný výběr citovaných zdrojů a prezentovaných témat je pak dle nich největším úskalím. Přitom „Explicitní deklarace a transparentní dodržování určitého principu/metodiky by mohl být nejjednodušším prvkem legitimizace výsledné podoby pořadu(ů),“ soudí analytici.
Analýza navíc ukázala i na případy jednostranných, nevyvážených, až zaujatých příspěvků. Nejčastějším „prohřeškem“ ve vysílání relace se ukázalo „převyprávění“ zdrojového textu zkresleně.
Dichotomie „našeho“ a „jejich“ světa
Analýza dále upozornila, že vyjma samotné disproporce ve výběru zdrojů a událostí je problematický i výrazně jednostranný způsob reprezentace světa. Zahraniční události jsou ve zkoumaných pořadech dle analytiků reprezentovány trojím způsobem, v závislosti na tom, o které zemi či regionu se hovoří.
S největší četností redaktoři informovali o „našem“ světě. Světě, který bychom mohli popsat přívlastky demokratický, svobodný a liberální. Tento svět je pak dle autorů analýzy reprezentován převážně neutrálně až pozitivně. Neznamená to, že by redaktoři zcela opomíjeli problémy tohoto světa, dochází však k jejich marginalizaci. „Pokud je o „našem“ světě hovořeno v negativních a problematických kontextech, pak jsou tyto negativní jevy prezentovány jako selhání jednotlivců, nikoliv zemí, či politického systému,” píše se v analýze. Typickým příkladem takové prezentace je dle výstupů analýzy informování o Donaldu Trumpovi.
Naproti tomu „jejich“ svět je světem nesvobodným, nebezpečným a nepřátelským. Z tematického hlediska v prezentaci tohoto světa jednoznačně dominují negativní témata. Nejčastěji zmiňovanou zemí, která způsobem výstavby reprezentace spadá do této kategorie, je v rámci zkoumaného období Rusko. Zajímavé přitom je, že většina zmínek o Rusku se netýká tamního dění. Tato země je zmiňována nejčastěji v reprezentaci jiných států, zejména USA. Analýza dále upozornila na to, že ve srovnání s reprezentacemi událostí z „našeho” světa jsou zde v mnohem vyšší míře využívány „poměrně problematické narativní postupy jako například labelling, figury sémantické diskvalifikace či expresivní stylistické prostředky“.
Třetí kategorii autoři definují jako „zbytek“ světa. Již z názvu vyplývá, že tento svět je v relaci marginalizován či zcela opomíjen. A to i přesto, že představuje dvě třetiny světové populace. Pokud je tento svět prezentován, pak spíše v negativních kontextech, případně se jedná o zprostředkovávání „zajímavostí“. Reprezentace zemí „zbytku“ světa tedy byla, stejně jako ve dvou předešlých případech, vysoce stereotypizovaná.
S kompletními výsledky analýzy je možné seznámit se ZDE, případně na veřejné prezentaci analýzy, která se uskuteční dne 27. 9. 2017 od 16.30 v budově Českého rozhlasu.