Iva Jonášová; Autorka fotografie: Barbora Linková

Český rozhlas reaguje na stále rostoucí popularitu podcastů. Vzniklo v něm nové oddělení, které se bude na rozvoj digitálních audio obsahů specializovat. Od dubna ho vede šéfredaktorka Radia Wave Iva Jonášová. Za svůj hlavní úkol považuje veřejnoprávní podcastovou „evangelizaci“. Audioobsah na přání je podle ní cestou, jak reagovat na nové trendy v konzumaci a jak k rozhlasovým tématům přilákat nové, třeba i mladší posluchače.

EJO: Co bude mít váš tým na starosti?

Jonášová: Metodické vedení a zkvalitňování jednotlivých podcastů, digitální obsahovou strategii jednotlivých stanic i celého rozhlasu. Já tomu říkám „evangelizace“ napříč rozhlasem. Učit lidi od dramaturgů přes tvůrce až po zvukové designéry či produkci, jak myslet při tvorbě a výrobě audia digitálně, jak funguje digitální prostředí jinak než lineární vysílání. Je to malé oddělení, jmenuje se Rozvoj digitálního audio obsahu, vzniklo pod Úsekem Programu, ale naše aktivity předpokládají spolupráci napříč rozhlasem. Distribuci se dál věnuje oddělení Nových médií.

Své plány s veřejnoprávními podcasty jste prezentovala v květnu Programové radě i Radě Českého rozhlasu. Jaká byla odezva?

Strategie byla schválena, teď můžeme začít dělat jednotlivé kroky. Už není rok 2019, kdy jsme chtěli podcasty v českém prostředí „nakopnout“ a podpořit jednak jejich poslech na straně posluchačů, ale rovněž jejich tvorbu na straně autorů. Podcasty jsou z mého pohledu nyní v Česku etablované, vyrostlo zdravé konkurenční prostředí. Cílem rozhlasu už není zásadně navyšovat počet vlastních digitálních audio formátů, ale spíš racionálně pracovat s tím, která stanice bude vytvářet které podcasty, jak je třeba lépe upravovat z lineárního vysílání a jakými speciálními projekty oslovit nové posluchače, kteří neposlouchají běžný rozhlas.

Takže dělat dál původní pořady, ale ne už tolik, spíš pořádně, a zároveň snažit se dát formu přebíraným obsahům z vysílání, které rozhlas taktéž nabízí jako podcasty?

Ano, primárně chceme rozvíjet poslech přes vlastní rozhlasový ekosystém, to je audioportál mujRozhlas, jeho aplikaci a weby Českého rozhlasu. Ale ve chvíli, kdy se rozhlasové podcasty dostanou mimo náš ekosystém, třeba do podcastových aplikací Spotify, Apple nebo Google, je možné, že někteří posluchači nevědí, že jde o produkci některé ze stanic Českého rozhlasu, protože ty pořady jsou primárně dělané pro lineární vysílání.

Chceme se zaměřit na to, aby naše podcasty fungovaly v celém online prostředí. Jde o to, aby digitální uvažování, jak upravit daný formát pro lineární vysílání a pro online prostředí, bylo součástí uvažování jednotlivých tvůrců, dramaturgů i kreativních producentů. A pochopitelně budeme při vývoji každého nového formátu řešit, jak jej připravit nejlíp pro poslech v online prostředí, pro danou cílovou skupinu, která má jisté návyky v poslechu a tak podobně. Budeme více pracovat i s brandingem a formami marketingu vhodnými pro online prostředí.

Jaké originální podcasty chystá Český rozhlas pro letošní rok?

V srpnu zveřejníme Stadiony, jde o žánr na pomezí reportáže, dokumentu a sportovní publicistiky. Cílí na fanoušky fotbalu, primárně muže ve věku 25 až 55 let. Podcastem provází Martin Minha. Je to specifický formát, pětatřicetiminutová procházka po stadionech s různými ukázkami z audioarchivu a rozhovory s fotbalovými legendami. Poprvé se zde spojuje mujRozhlas s novou digitální stanicí Radiožurnál Sport.

Na konci června začal vycházel podcast Stopař. To je náš interaktivní projekt, 12 rozhlasových her. V hlavní roli je David Novotný a posluchači si mohou vybrat, jestli si příběh poslechnou jako horor, western, romantický muzikál nebo jako pohádku.

To je podcast, který je už primárně určený pro online prostředí?

Ano, Stopař je mimostaniční obsah. Neupravíte ho tak, aby zcela vyhovoval linearitě vysílání. Dalším důvodem, proč takové projekty dělat, je, abychom byli schopní zasáhnout specifický segment lidí, které neoslovuje žádná stanice Českého rozhlasu svým lineárním vysíláním. S takovým záměrem jsme například dělali loni podcastovou sérii Filtr, šlo o mediální výchovu pro teenagery od 12 do 15 let.

Ve své strategii cílíte na to, aby provázanost mezi stanicemi a tvorbou podcastů byla teď větší. Je možné, že stanice spíš pro starší posluchače získají díky podcastům nové, mladší posluchače?

Přesně, obsahem pro on-demand si může stanice sáhnout na mírně jinou cílovou skupinu, než má, která by ten formát nemusela přijmout v lineárním vysílání. Když děláme studie formou focus groups, spousta mladých lidí říká, že rádio poslouchají jejich rodiče v autě nebo babička, oni samotní ne. Rozhlasová témata je zajímají, ale v rádiu by si je neposlechli. V podcastu ano.

Mezi obsahy pro on-demand a lineární vysílání by ale měla být symbióza. Pořád primárně počítáme s tím, že obsah lineárního vysílání budeme vytěžovat pro on-demand. Další tvorba je už v podstatně menším rozsahu. V tuto chvíli zveřejňuje Český rozhlas přes 420 on-demand formátů. Většina z nich vychází z těch, které jsou zároveň uveřejňovány v lineárním vysílání jednotlivých stanic. Výjimku tvoří Radio Wave, které se od roku 2018 jako jediná stanice zaměřuje primárně na podcasty a on-demand strategii. A to proto, že ho poslouchají mladí lidé, u nichž v posledních letech registrujeme odklon od lineárního vyslání, to vidíme po celé Evropě.

Bude se tento poměr obracet i na jiných stanicích Českého rozhlasu? Že by se dělal obsah primárně pro online?

Lineární segment vidíme do budoucna jako spíše stagnující, On-demand je v tuto chvíli jednoznačně růstový. Řekněme, že 75 procent lidí dnes poslouchá lineárně a 25 procent on-demand. A pak jsou tu průniky, kdy v autě posloucháte lineární vysílání a večer si ty pořady pustíte ze záznamu.

Nyní spíše odhadujeme, jak se v budoucnu tento poměr upraví, ale rozhlas vnímáme v každém případě jako silného výrobce kvalitního audio obsahu, ať už je jeho distribuce lineární nebo nelineární. Sledujeme, jak se vyvíjejí trendy v konzumaci u posluchačů, a zároveň nesmíme zapomínat na to, že lineární rádio plní v některých segmentech zcela zásadní roli, třeba ve zpravodajství, v pohotovém informování o aktuálním dění. A taky plní roli pro lidi, kteří si nechtějí sami vybírat, co poslouchat, ale chtějí mít rádio například jako dobrého společníka, který je provází dnem, který jim přináší nějakou atmosféru. Netroufnu si říct, jestli se ten poměr někdy otočí, samotnou mě to zajímá.

Tak opačně: je možné, že bude opět sílit poptávka po živém vysílání?

Třeba na YouTube, který vnímáme jako on-demand platformu, a v poslední době třeba na Instagramu a podobně, roste oblíbenost streamů. Lineární přenos má pochopitelně taky výhody. Možná po nějaké době zase nastane renesance toho, že lidé budou chtít poslouchat teď a tady. A stream je z pohledu výrobce nebo tvůrce taky v některých žánrech dobrý zdroj pro on-demand. Vůbec nejjednodušší je něco živě odvysílat a pak s tím záznamem pracovat.

Zdroj úvodní fotografie: Autorka – Barbora Linková