Zmírněná regulace vlastnictví médií nebo tzv. Net Neutrality – to byla v závěru loňského roku dvě hlavní témata, která řešil americký telekomunikační úřad Federal Communication Commission (FCC). O první zmíněné agendě začala média psát už na konci října s tím, že nové stanovisko bylo skutečně schváleno o tři týdny později. V principu jde o to, že fungování tradičních médií po boku těch nových, internetových, by od teď mělo být o něco snazší. Přes 40 let staré opatření totiž zakazovalo vlastnictví vysílacích médií spolu s novinami ve stejném regionu.

Na celou kauzu se ale jde dívat dvojí optikou. Omezení bylo totiž v roce 1975 ustanoveno s cílem zajistit názorovou pluralitu. Jenže příchod internetu a kabelové televize mnohé změnil a obzvláště republikáni v čele s prezidentem Donaldem Trumpem už dříve slibovali, že zajistí rozvolnění existující opatření. Na druhé straně demokraté se obávají přílišné konsolidace na mediálním trhu a také toho, že pokud by se dominantním hlasem v regionu stala mediální korporace vlastnící jak tištěné, tak vysílací médium, voliči by měli těžší výchozí postavení při hledání odlišných názorů na politické kauzy.

Internet v ohrožení?

A vzápětí přišlo další oznámení – předseda FCC Ajit Pai se rozhodl prosadit zrušení Net Neutrality – předpisu, který byl v roce 2015 jedním z úspěchů Obamovy vlády. Ten zakazoval poskytovatelům internetových služeb bránit uživatelům v přístupu k webovému obsahu způsobem, který by pozměnil „digitální krajinu“. Za ukončení platnosti pravidel z roku 2015 lobovaly především veliké americké telekomunikační společnosti, jako například AT&T, Verizon nebo Comcast – korporace, pod kterou mimo jiné spadá i televizní síť NBC, zpravodajský program MNBC nebo ekonomicky zaměřený CNBC.

Média okamžitě začala diskutovat, jaké by rozhodnutí mohlo mít důsledky. Agentura Associated Press v komentáři What happens once ‘net neutrality’ rules bite the dust?  mluví především o blokování určitých aplikací (a naopak protlačování těch vlastních) nebo zavedení dvourychlostního internetu – rychlejšího pro ty, co si připlatí, pomalejšího pro vlastníky webů, kteří si extra sazbu nemohou dovolit – tedy s největší pravděpodobností například malé začínající startupy, které už tak mají potíže se prosadit. Jiná média mluví naopak o zpoplatňování běžných uživatelů.

Sioux City Journal ve článku OTHER VOICES: Internet is about to become less free, less open zvažuje možný dopad na uživatele Netflixu a případné potíže s plynulým sledováním filmů, jejichž streamování závisí na kvalitním přístupu k rychlému internetu. Zmiňovaná společnost Comcast navíc vlastní 30 % další filmové platformy Hulu. Je tedy otázkou, zda by neprotežovala právě tuto službu před jinými.

Proti odstranění Net Neutrality se pak ohradili i internetoví giganti, jakými jsou Amazon nebo Google – co totiž znamená volný trh pro telekomunikační firmy, je pravým opakem pro ně. A stejně tak je nutné položit si otázku, co se stane s online médii? Co když se je internetoví poskytovatelé pokusí zpomalit, zpoplatnit, nebo dokonce zablokovat? Jde sice spíše o katastrofický scénář (samy společnosti slibují, že nebudou žádné stránky blokovat ani jinak zasahovat proti legálním webovým obsahům), přesto zrušení internetové neutrality otevírá mnoho spekulativních otázek.

Zmanipulované komentáře

Celé události přidává na dramatičnosti i zjištění Pew Research Center, že veřejné komentáře zaslané FCC ohledně Net Neutralty obsahují mnohé nepřesnosti a duplikují se. Z analýzy například vyplývá, že od 27. dubna do 30. srpna 2017 byla pro 57 % komentářů použita dočasná, popřípadě opakující se e-mailová adresa.

Výsledky také ukazují, že sedm z nejčastěji se opakujících poznámek tvoří 38 % všech příspěvků. Pew sice nezmiňuje, kolik komentářů bylo v celkovém měřítku pro a kolik proti, šest ze zmíněných top sedmi příspěvků se ale vyjadřovalo proti Net Neutrality, tedy ve prospěch kroku, se kterým přišel předseda Pai. Výzkum uvážil i možnost, že různí lidé pouze kopírovali jednotné stanovisko. V alespoň pěti různých případech však byly tisíce shodných komentářů poslány na vteřinu v ten samý moment.

Ve finále je tak více než polovina z 21.7 miliónu komentářů podvrh. Původní záměr vnést do kazy více světla a poskytnout běžným uživatelům internetu platformu ke svobodnému vyjádření názoru tedy zkrachoval a lze se jen dohadovat, jaká ve společnosti převažuje nálada.

Prohra demokratů

Kromě mnoha přispěvatelů veřejné diskuze se k Paiově záměru negativně vyjádřila i demokratická komisařka Mignon Clyburnová dosazená do FCC exprezidentem Barackem Obamou. Argumentuje tím, že zrušení Net Neutrality s sebou přináší poškozování běžných uživatelů internetu.

Jelikož ale demokraté mají v panelu pouze dvě komisařky, republikáni je 14.12. ve finální volbě podle očekávání přehlasovali 3:2. Tím ale kauza Net Neutrality nekončí. Generální prokurátoři států New York a Washington už teď podle agentury AFP slibují, že případ poženou k soudu a stejně tak rozhořčení občané plánují další demonstrace. I Kongres by mohl výsledek hlasování změnit. Díky Congressional Rewiew Act (CRA) má možnost vydat rezoluci o nesouhlasu a zvrátit tak rozhodnutí FCC. Jak ale píše server Gizodo, tato alternativa je spíše nepravděpodobná. CRA poskytuje Kongresu pouhých 60 dní k tomu, aby zasáhl. Navíc by potřeboval buď podporu prezidenta, nebo dvou třetin Sněmovny reprezentantů a Senátu.

Telekomunikační společnosti tak už teď zřejmě mohou FCC poděkovat za hezký vánoční dárek. Jak obratně budou s nově nabytou zbraní zacházet a zda skutečně dostojí slibům, že pro běžné uživatele se de facto nic nezmění, na to si budou internetové společnosti, online media i všichni Američané muset ještě chvíli počkat.

Zdroj fotografie: Stephen Melkisethian/CC licence