Nerovnost ve zpravodajství: Kvalitní informace nejsou pro chudé

Listopad 16, 2018 • Ekonomika médií, Etika a kvalita žurnalistiky, Top příspěvky • by

V posledních měsících je nerovnost atraktivní téma. Ekonomové, politologové i mezinárodní měnový fond se shodují, že právě propast mezi obyvateli zásadním způsobem ovlivňuje stav společnosti v mnoha zemích. Ale zatímco vědci obvykle mluví o nerovnosti příjmů a příležitostí, existuje ještě jedna neméně důležitá forma nerovnosti. Zpravodajská.

Podle studie Reuters institutu pro studium žurnalistiky míra nerovnosti přístupu ke zpravodajství ve Velké Británii zastiňuje i míru příjmových rozdílů. Autoři upozorňují, že chudší lidé konzumují mnohem méně zpráv než bohatší lidé. Rozdíl mezi těmito dvěma skupinami je obzvláště patrný v on-line prostředí. Pro chudé je mnohem méně pravděpodobné, že budou zprávy vyhledávat napřímo. Tedy přímo na zpravodajských serverech. Na druhou stranu bohaté i chudší publikum je ve stejné míře závislé na zprostředkovatelích, především sociálních sítích a vyhledávačích.

 

 

Nerovnost v přístupu k informacím převyšuje platovou

Studie „Sociální nerovnost v oblasti spotřeby zpráv“ měřila počet zpravodajských zdrojů (on-line a off-line – tištěných a audiovizuálních), které používají obyvatelé Spojeného království v závislosti na společenské vrstvě.

Chudší obyvatelé tvoří většinu publika některých offlinových zdrojů, jako je the Sun, Mirror a ITV News. Na druhou stranu v on-line prostředí neexistuje žádný server, kde by chudší společenské vrstvy tvořily většinu publika.  Studie rovněž zjistila, že spotřeba zpráv, zejména pak v on-line prostředí, je ještě více nerovnoměrná než výše příjmů. Tento poznatek vychází z výsledků měření, které se zaměřilo na počet zpravodajských zdrojů používaných během jednoho týdne.

Autoři studie pro své měření použili koeficient GINI neboli statistické měřítko distribuce vyvinuté italským statistikem Corradem Gini, které se často používá jako měřítko nerovnosti. Koeficient se měří na stupnici od 0 do 1, přičemž 1 je maximální nerovnost.V případě měření nerovnosti spotřeby zpráv ve Velké Británii byla naměřená hodnota u offlinových zdrojů 0,42 a 0,55 pro on-line zdroje. Pro srovnání koeficient GINI pro nerovnost příjmů je ve Velké Británii 0,36.

Studie dále zjistila, že přibližně čtvrtina populace nemá přístup k on-line zpravodajství. Srovnatelný počet populace má přístup pouze k jednomu on-line zpravodajskému zdroji. Mezi bohatšími společenskými vrstvami jsou populární v off-line prostředí deníky The Times, Guardian a rádio BBC. Naopak bulvární média jako deník Daily Mail a televizní kanál Sky News sledují bohatší i chudší obyvatelé víceméně ve stejné míře.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Bude se nerovnost zvyšovat?

„Jelikož stále více zpráv získáváme z on-line prostředí, je velmi pravděpodobné, že sociální nerovnost, jak my ji prezentujeme, se bude zvyšovat. V naší analýze jsme se zaměřili na nerovnosti z hlediska společenské vrstvy. Stejně tak by bylo možné zabývat věkem, pohlavím nebo etnickým původem. Nerovnost přístupu ke zpravodajství je méně viditelná než například politická polarizace. Přesto si myslíme, že otázka nerovnosti přístupu ke zpravodajským zdrojům je stejně důležitá jako například způsob, jak a kterým aktérům je v médiích poskytován prostor. Cílem většiny novinářů je, aby se zpravodajství šířilo rovnoměrně bez ohledu na postavení nebo společenský status. A přestože on-line prostředí nám nabízí neomezený počet zdrojů, je jasné, že nic takového se neděje,” říká hlavní autor studie Antonis Kalogeropoulos.

Podle spoluautora studie Rasmuse Kleise Nielsena není důležité studovat jen polarizaci a příjmovou nerovnost. „Musíme věnovat pozornost také méně viditelným, ale rostoucím sociálním nerovnostem, kam patří i přístup ke zpravodajským zdrojům.“

 

Metodologie: Výzkum provedla společnost YouGov na přelomu ledna a února 2018 ve Velké Británii. Autoři se zaměřili na používání 28 offlinových a 32 onlinových zpravodajských zdrojů. Při určování společenské vrstvy byli respondenti klasifikováni na základě stupnice společnosti Market Research Society, a to od A do E v závislosti na zaměstnání. Klasifikace A odpovídá „vyšší manažerské, administrativní a profesionální pozici“. Klasifikace E zahrnuje „příležitostnou pracovní sílu, zaměstnance nejnižšího stupně a nezaměstnané pobírající státní dávky“. V prezentované studii byly do skupiny „vyšší společenské vrstvy“ zahrnuti respondenti s klasifikací ABC1; do „nižší společenské vrstvy“ potom ti klasifikovaní jako C2DE.   

 

Print Friendly, PDF & Email

Tags:,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend