Komunikace úřadů při první vlně nákazy covid-19 selhala. Absence jednotícího prvku ze strany vlády se navíc projevila také při aktuální druhé vlně v praktickém selhání komunikace. Veřejnost byla odkázaná na široké spektrum informací od nejrůznějších expertů prostřednictvím nejrůznějších médií a s různou garancí. Situace v České republice ale nebyla příliš odlišná od jiných států. V této souvislosti již v únoru Světová zdravotnická organizace použila termín infodemie.

O tom, jak komplikované může být informování o aktuální pandemii, psala např. Mia Malan, bývalá reportérka Reuters a zakladatelka Bhekisisa Centre for Health Journalism. V rozhovoru, která vyzdvihuje zejména potřebu neustálé komunikace s příslušnými odborníky, typicky s vědci, virology.

Jelikož povaha zprávy může v konečném důsledku lidské zdraví dokonce ohrozit, případně působit jako zpráva poplašná, zvyšují se nároky nejen na novináře v oblasti vědeckých poznatků, orientaci se na serverech jako je Pubmed.gov, dříve deviza primárně vědeckých pracovníků.

S tím souvisejí i možná poučení z ne zcela ideálního postupu při informování o nákaze. Nedostatek znalostí či špatná interpretace dat mnohdy vyústily v kladení zavádějících otázek ze strany novinářů. Jak trefně podotýká Dorothy Byrne, současná situace volá po zkušených novinářích zběhlých v této velmi specifické agendě.

Jak se ve zprávách o COVIDu zorientovat?

V souvislosti s nedostatečným informováním se ve společnosti objevil zajímavý fenomén. Veřejnost se rozhodla vypomoci si sama a vyřešit tak absenci podstatných informací, návodů a postupů, které mohou zejména ohroženým skupinám skutečně zachránit život.

Virus je neviditelný, těžko představitelný a jeho chování a šíření pochopitelně nespadá do všeobecných znalostí většiny populace. O to více je podstatné zprostředkovat tyto zásadní informace.

Namísto těžkopádné orientaci ve velkém množství nejrůznějších zpráv přišlo hned několik skupin s podobným řešením. Logika byla jednoduchá – vyfiltrovat to podstatné, co by měla veřejnost vědět a zprostředkovat ji to vhodnou formou. Takto začaly spontánně vznikat informační weby jako Informacekoronavirus.cz, Chranimnejslabsi.cz či Okoronaviru.cz a jejich kanálů na sociálních sítích. Zmíněné občanské aktivity sdružila pod stejného jmenovatele iniciativa DataprotiCovid.

Okoronaviru.cz – komplexní pohled na věc

Web Okoronaviru.cz na pomezí zpravodajství a encyklopedické stránky měl za úkol přibližovat veřejnosti komplexní informace o onemocnění COVID-19 včetně návodů, jak se co nejúčinněji vyhnout nákaze.

„Chceme ukazovat komplexní informace lidem tak, aby pochopili, proč mají některá opatření dodržovat,“ Mínil jeden z autorů webu Tomáš Bederka. Tento unikátní projekt kolem sebe udržoval tým vysokoškolských studentů, vědců, lékařů a zdravotnických pracovníků z tzv. první linie.

Tým dobrovolníků začal procházet zahraniční odborné články, studie a reporty mezinárodních organizací. Připravovali tak relativně unikátní obsah v  české veřejnosti uchopitelné formě, a to na webu, Facebooku i Twitteru. Kromě toho byl schopen také v reálném čase odpovídat na otázky ze strany svých čtenářů.

Dobrovolníci přebírají štafetu

Různorodost informací kolem koronaviru se snažili objasnit také zástupci koordinačních buněk mediků, které v rámci dobrovolnictví napomáhaly k zapojení studentů medicíny do práce v nemocnicích a dalších zdravotnických a sociálních zařízení.

Tito mladí lidé, navíc dobrovolníci, měli dostatečné znalosti, aby mohli kvalifikovaně informovat o probíhající nákaze. Proto se rozhodli využít této skutečnosti a pomocí webu informovat veřejnost o důležitých aspektech onemocnění, které podložili zdroji. Zapojili se také také iniciativy, které zprostředkovávaly pomoc potřebným.

Nad rámec prezentování návodů na to, jak se v dané situaci chovat a jak se chránit, přinesla platforma SousedskaPomoc.cz i vlastní mediální obsah formou podcastů. Novináři se střídali s amatéry v křesle moderátora a publikovali rozhovory s nejrůznějšími hosty od lékařů přes pracovníky v cestovních ruchu až po ekonomy. „Chtěli jsme nad rámec realizování pomoci potřebným přinést lidem i zajímavý obsah, aby vedli v patrnosti, že epidemie postihla bez výjimek nás všechny,“ komentoval aktivitu Sousedské pomoci jeden z jejích zakladatelů Lukáš Huňka.

Poučení pro příště?

Jarní vlna nákazy COVID-19 poukázala na nutnost koordinované komunikace ze strany úřadů a podpory médií. Bohužel se tak nestalo a problémy se projevily v plné míře až v průběhu druhé, podzimní vlny epidemie.

Entuziasmus a prudký nárůst dobrovolnictví tolik charakterizující jarní boj s epidemií, jako by na podzim zmizel. K dnešnímu dni velká část spontánních projektů, které informovaly veřejnost o koronaviru, již není aktivní.

Pro úplnost je na místě dodat, že komplexní vládní web, který konečně poskytuje lidem ucelené informace včetně vysvětlení, proč je třeba dodržovat určitá opatření, byl aktivován teprve v listopadu. Proto je důležité poukázat na jarní aktivity mnoha skupin dobrovolníků, kteří se rozhodli veřejnosti zprostředkovat v uchopitelné formě důležité informace s odpovídající expertizou a garancí.

Autor fotografie: Jan Wünsch