Žurnalistika prošla podle šéfredaktora Washington Post Martyho Barona zásadní změnou. Tím, jak se mění publikum, se zpravodajství stává méně vlivným: někdo upřednostňuje falešná tvrzení před fakty a preferuje showmanské výstupy namísto důkazů, jak řekl Baron v Reuters Institute for the Study of Journalism.

Také uvedl, že během amerických prezidentských voleb a v prvních 12 měsících správy Donalda Trumpa je stále více zjevné, že „stará pravidla novinařiny“ už nyní neplatí.

Během své přednášky „Reuters Memorial lecture“ s titulem „Když prezident zahájí válku proti tisku v práci“ Baron popsal, jak „neústupný útok nejmocnějšího muže planety“ donutil americké novináře konfrontovat se s fundamentálními otázkami.

„Jak je možné, že když jsme informovali o tom, že co řekl kandidát – a poté prezident – bylo falešné, tak nad tím hodně lidí pokrčilo rameny? Jak to, že tolik lidí uvěřilo věcem, které byly nepravdivé, i přestože jsme byli schopni doložit, že byly chybnými? Jak je možné, že webové stránky, které se zrodily takřka přes noc, mohly úspěšně šířit lži a pošetilé konspirační teorie, aniž by kvůli záměrným podvodům utrpěly následky, ale namísto toho přilákaly pozornost publika?“

Věk šoubyznysu?

Baron odkázal ke knize Ubavit se k smrti (v originále Amusing Ourselves to Death) z roku 1985, v níž její autor Neil Postman předpověděl, že posun konzumace médií od tisku k televizi změní kulturu a politiku. Postman argumentoval tím, že věk výkladu bude vystřídán věkem šoubyznysu, v němž bude důvěryhodnost záviset pouze na zdání upřímnosti, autenticity, náchylnosti či atraktivity.

„Prezident Spojených států může mít něco za lubem, když zdůrazňuje svůj pohled na hodnocení televize, jak to rutinně dělává,“ řekl Baron. „Nebo když v říjnu vysvětlil svoje chování na Twitteru tak, že deklaroval: musíte udržet zájem lidí. Nebo když záhy po svém složení slibu v lednu 2017 poznamenal k lidem ve své vládě: vidím své generály. Ti jsou hlavním obsazením.“

„V této správě je obsažena silná dávka show a představení,“ dodal Baron. Donald Trump se podle něj přiučil během 14 let, v průběhu kterých hostoval v americké televizní show The Apprentice (v překladu Učeň či Učedník): „Možná se o dnešním mediálním prostředí a politické komunikaci naučil víc, než jak mu jsme my v tisku zatím schopni porozumět.“

Problém pro žurnalistiku vyvstává tehdy, kdy si příjemci médií pletou Trumpovy showmanské výstupy s realitou, volí víru ve falešná tvrzení a ignorují důkazy.

„Co je potřeba, abyste něco dokázali jako fakt? Fungují ještě staré metody? A pokud ne, jak funguje demokracie, když se nemůžeme shodnout na základním souboru faktů? Co když veřejnost odmítne samotnou ideu nezávislého arbitra při posuzování toho, co je pravdivé a co falešné?“

„Motání faktů a fikce“

Baron řekl, že schvaluje právo Američanů na to zvolit si jakéhokoliv lídra, kterého chtějí. Nicméně pokud americká demokracie dává lidem právo svobodně volit, měla by zároveň umožňovat tisku právo na svobodné uveřejňování informací, aniž by do toho vláda zasahovala. „Úlohou tisku je poskytovat demokratické zemi informace, které potřebují a zasluhují si vědět.“

Tato práce je čím dál složitější, myslí si Baron. Uvedl statistiky, které odhalují nízkou důvěru americké veřejnosti k médiím: server Politico a agentura Morning Consult v anketě ukázala, že téměř polovina amerických voličů – 46 procent – je přesvědčena o tom, že média si novinové články o Trumpovi a jeho správě vymýšlejí. Z další ankety magazínu Vanity Fair vyšlo najevo, že 36 procent republikánů věří, že svoboda tisku spíše škodí, nežli je ku prospěchu.

I přesto lidé, kteří ve Washington Post ověřují fakta, napočítali více než dva tisíce falešných nebo zavádějících tvrzení, které prezident Trump během svého prvního roku v úřadu pronesl. Donald Trump tak podle Barona úmyslně přispívá k „motání faktů a fikce“.

„Během kampaně Donald Trump se až neúměrně snažil zdiskreditovat tisk. Usiloval o to, abychom se dostali na okraj zájmu, potom se zasazoval o naši delegitimizaci a dále nás chtěl dehumanizovat, když nás nazýval odpornými, špínou, nejnižší formou lidstva nebo dokonce nejnižší formou života,“ uvedl Baron.

Twitterový účet Donalda Trumpa: „Fake news“ média nejsou jenom mými nepřáteli, ale jsou i nepřáteli amerických lidí!

Od roku 2015 Trump uveřejnil více než 1000 tweetů kritizujících tisk a více než 150krát tweetoval o „falešných zprávách“.

„Sjednocená kampaň“ k vyvolávání pochybností o tisku

Baron citoval komentátora Fox News (což je médium, které prezidenta obvykle podporuje) Chrise Wallace, který nedávno prohlásil: „Prezident Trump je zapojen do nejpřímějšího, trvalého útoku na svobodný tisk v naší historii.“ A dodal: „Myslím si, že účel je zjevný: sjednocená kampaň, která má za cíl vyvolávat pochybnosti o tom, že nám může být důvěřováno, když kriticky informujeme o jeho správě.“

Prezident také nedávno zesílil svou kampaň proti mainstreamovým médiím. Vyzýval, aby byli reportéři propouštěni i za malé chyby, a radil veřejnosti, aby žalovala mediální organizace, pokud informování o chybách povede k finančním ztrátám. Také popsal americké zákony týkající se urážek na cti jako „falešné a hanebné“ a pronesl, že první dodatek dává médiím „příliš velkou ochranu“.

Baron připustil, že Trumpova „válka“ proti tisku má značný dopad na americkou výrazně polarizovanou společnost. Zpráva Digital News Report z loňského roku, kterou vypracoval Reuters Institut, identifikovala americké on-line mediální prostředí jako nejvíce polarizované na celém světě.

Průzkum Reuters Institutu ukázal, že 51 procent z těch, kteří se přiklonili k levici, médiím důvěřují, oproti pouhým 20 procentům pravičáků. Ankety také odhalily, že propast mezi republikánskými a demokratickými voliči je největší od roku 1985. Pouze čtyři z deseti republikánů schvalují roli médií při kontrole, jak vláda spravuje národní finance, v porovnání s devíti z deseti demokratů. Tento stav odráží nárůst důvěry demokratů v tisk od Trumpova zvolení.

Baron zakončil svou přednášku poselstvím, že tento „neúprosný boj ze strany nejmocnějšího člověka planety“ jenom posílí odhodlání novinářů. Řekl, že novináři musí „prostě dělat svou práci. Dělat ji poctivě, čestně, seriózně, férově, přesně a také neohroženě.“

Novináři z Washington Post a z dalších amerických novinářských organizací podle Barona vždy potřebovali duši. Nyní potřebují i páteř. „A s potěšením mohu oznámit, že tu máme také,“ dodal.

Článek je přeložen z angličtiny a původně byl publikován na webových stránkách Reuters Institute for the Study of Journalism a také v anglické mutaci EJO. 

Link na text celého proslovu je k nalezení zde. 

Foto kredit: Gage Skidmore / Flickr.com (licence Creative Commons) a Thomas Cizauskas / Flickr.com (licence Creative Commons)