Z lavic a učeben k počítačům a na internet. Kvůli pandemii se museli školáci na jaře ze dne na den naučit vzdělávat ze svých pokojů. Přísné vládní restrikce jim mnohde vzaly možnost chodit ven za kamarády a daly více volného času doma. Jenže co s ním? Jak zjistila britská nezisková organizace The National Literacy Trust, děti začaly během lockdownu více poslouchat podcasty a audioknihy.

Více volného času, prostor k odpočinku nebo k dalšímu poznání. To všechno jsou důvody, proč děti a mladiství začali během koronavirové pandemie více poslouchat audiozáznamy umístěné na internet. Podle britské organizace The National Literacy Trust, která se gramotností na ostrovech dlouhodobě věnuje, poslouchalo víc podcastů a audioknih během lockdownu (nebo s nimi začalo) skoro každé čtvrté dítě nebo mladiství (23,7 %) ve věku od 8 do 18 let.

Do průzkumu se dohromady zapojilo na 4141 dětí. Uskutečnil se od května do začátku června letošního roku ve Velké Británii, tedy přesně v době, kdy tamější školy byly na základě vládních opatření pro boj proti koronaviru stále zavřené. Britská charitativní organizace výsledky publikovala letos v říjnu a spojila je se svým každoročním průzkumem dětské gramotnosti, do kterého se v lednu zapojilo přes 58 tisíc školáků.

Čteme, takže posloucháme

Ze studie vyplývá, že ve Velké Británii poslouchá podcasty každé páté dítě a jsou to více kluci než holky (22,7 % oproti 16,6 %). Jak děti dospívají, počet posluchačů strmě roste.

„Čím méně je médium vizuální, tak je pro děti obtížnější udržet pozornost, poslouchat a soustředit se na to. Proto jsou podcasty přístupnější pro starší děti,“ nabízí vysvětlení profesor David Šmahel z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, který do materiálů také nahlédl.

V průzkumu ho zaujala ještě jiná pozoruhodná čísla. Britští výzkumníci například zjistili, že o něco více dětí, které poslouchají podcasty a audioknihy, zároveň raději čte (47,8 % oproti 40,8 %). „Čtení a poslouchání je de facto něco podobného,“ shrnuje Šmahel a neurologové mu dávají za pravdu. Jak upozorňuje britský The National Literacy Trust, vědci z University of California loni publikovali v Journal of Neuroscience výzkum, podle kterého četba i poslech spíná totožnou mozkovou aktivitu.

Podle analytika informačního centra o vzdělávání EDUin Štepána Kmenta mohou v této souvislosti podcasty usnadňovat růst čtenářské gramotnosti. Nicméně čtení stále považuje za nezastupitelnou schopnost vyžadující více soustředění.

„Je těžké představit si, jak by poslech mluveného slova nahradil toto zásadní učení, které je předpokladem pro život ve společnosti závislé na tištěné podobě textů, ať už odborných, pro zábavu nebo třeba legislativních, které určují předpisy našeho života,“ říká.

Využití podcastů ve vzdělávání si ale představit dokáže: „Přestože spoléháme na tištěné materiály jako hlavní nosiče informací, historicky známe řadu jiných epistemických cest jiných národností, které například předávaly kulturu v orální podobě, a nemůžeme jejich praxi považovat za méněcennou. Jinými slovy, jen kvůli tomu, že psaný text dominuje, neznamená to, že musíme zavrhnout jiné formy dorozumívání.“

Odpočívat a učit se

Nejen z britského průzkumu vyplynulo, že podcasty mohou být multifunkčními společníky. Jako fenomén zažívají svou zlatou éru. (https://cz.ejo-online.eu/6363/nova-media-a-web-2-0/proc-poslouchame-podcasty-vzdelavaji-i-spojuji) Dětem pomáhají zrelaxovat, duševně se uvolnit, ale taky si díky nim rozšiřují obzory.

S tím, že podcast může hrát ve finále i vzdělávací roli, souhlasí také profesor Šmahel. „Zvlášť když je udělaný dobře a zábavnou formou,“ dodává. V Česku už takové vzdělávací podcasty existují, příkladem může být Filtr, který veřejnoprávní Český rozhlas uvedl letos v září. Projekt se soustředí na mediální výchovu a zaštítilo ho ministerstvo školství.

K využití podcastů k učení vyzývá také britský The National Literacy Trust. Podcasty prý mohou být bránou k příběhům, informacím a rozlišným hlasům z celého světa. Bývají navíc zadarmo a můžete si je vzít s sebou, kamkoli vyrazíte. Čtyři z pěti školáků (79 %) k poslechu podcastů používají mobilní telefon.

Podle Kmenta by se ale mohl podcast stát mnohem organičtější součástí vyučovacích hodin, třeba kdyby ho žáci sami zkusili vytvořit. „Je při tom nutné nejen dešifrovat způsoby produkce podcastu, ale také jeho merit v samotném obsahu, jenž vyžaduje například scénář. Navíc v duchu spolupráce žáci mohou vyjednávat mezi sebou, jak nejlépe produkovat vlastní text, využít digitální gramotnosti a přitom využít své sémiotické zdroje nabyté při předchozím poslechu,“ uvažuje.

Takový projekt by prý především podpořil vzájemný dialog, který je společný pro jakoukoli komunikaci a učení.

Zdroj: Best, E. and Clark, C. (2020). Children and young people’s engagement with podcasts before and during lockdown. London: National Literacy Trust

Zdroj obrázku: Pixabay/CC