Kinematografie je v procesu transformace, která má dopad na proměnu distribuční strategie a využití tradičních kanálů. S tím se pojí nové ambice českých televizních kanálů, které postupně přesouvají vlastní tvorbu z televizních obrazovek do internetového prostředí. Cílem je podpora tuzemské produkce, která nemá dostatečný prostor na zahraničních VOD platformách, a uzpůsobení značky pro další skupiny diváků s pomocí původní tvorby pro online. Televize investují do obsahu vlastních placených videoték a objevuje se myšlenka společné streamovací služby „Czechflix“.
Transformace audiovizuálního trhu
Pandemie koronaviru akcelerovala proměnu audiovizuálního trhu a ve společnosti se zvýšila poptávka po obsahové nabídce, která je mnohonásobně větší a více personalizovaná. Lidé byli ze dne na den nuceni trávit čas pouze doma s omezením osobních kontaktů, což zvýšilo užívání počítačů a internetu v domácím prostředí. V důsledku došlo k intenzivnímu nárůstu poptávky po online zábavě a dalším audiovizuálním obsahu.
Nacházíme se v době takzvané streaming culture, kdy je společnost zahlcená nekonečným přílivem informací a obsahu. V první řadě je nutné rozlišit proměnu kultury, kdy v minulosti byli diváci odkázaní na konzumaci audiovizuálního obsahu v kinech nebo v televizi. Nabídka byla omezená a její další šíření se řídilo několika faktory.
Online platformy a streaming vytváří v divácích návyk na konzumaci videa bez omezení prostoru či umístění, ať už v domácím prostředí nebo na jakémkoli jiném místě. Druhý významný prvek je absence časového programu či nutnost přizpůsobit osobní výběr časově dané nabídce. Na online platformách je obsah k dispozici kdykoli a kdekoli. Jediné omezení je aktuální dostupná nabídka zprostředkovatele obsahu v dané terestriální oblasti.
Proměnu trhu zajistily technologické možnosti jako jsou obrazovky s dostatečným rozlišením a rozměrem, dále možnost využití více kanálů, a tedy schopnost uvést film na internetu a v kinech zároveň. Online platformy se tak stávají přímým konkurentem velkých sálů, které se snaží obohatit své služby s pomocí exkluzivních premiér či občerstvení.
Globální platformy a české publikum
Evropská audiovizuální observatoř v roce 2021 uveřejnila report, který detailně popisuje trendy a vývoj v oblasti video on demand v Evropě. Uvádí, že obrat na trhu se od roku 2010 do roku 2020 navýšil více než třicetinásobně. Největší podíl má expanze platformy Netflix mimo Ameriku, díky které mají na evropském VOD marketu největší podíl tzv. subscription video on demand platformy.
Dle studie Evropské audiovizuální observatoře je v České republice téměř 900 000 aktivních uživatelů SVOD platforem. Od roku 2016 je k dostání streamovací služba Netflix. Je však třeba zmínit, že až do roku 2019 byl její obsah dostupný pouze v anglickém jazyce a jiných jazykových mutacích s výjimkou češtiny. Následně platforma přistoupila k přizpůsobení lokální nabídky služby, kdy se na webu začal objevovat obsah s titulky či audiem v českém jazyce. Zároveň se nabídka rozšířila o tuzemskou tvorbu. Na podzim 2021 bylo na Netflixu k dostání 195 českých filmů a český seriál Svět pod hlavou. Zároveň je v celkové nabídce zahrnuto téměř čtyři tisíce titulů s českými titulky či dabingem. Druhá VOD platforma, kterou lze zpřístupnit za měsíční předplatné, je HBO Go. V České republice lze jejich nabídku napřímo předplatit od roku 2017.
Z televizní obrazovky na internet
V České republice na televizním trhu dlouhodobě figurují hlavní televizní skupiny v čele se stanicí Nova, dále kanály veřejnoprávní České televize a stanice Prima. Jednotlivé značky aktivně rozšiřují své portfolio prostřednictvím kanálů s programovým zaměřením. Mezi hlavní segmenty obsahu patří původní tvorba, zábava, sportovní přenosy nebo obsah pro ženské publikum. Aktuálně má Nova v nabídce mimo svůj původní kanál 10 sesterských stanic. Skupina Prima konkuruje s nabídkou 8 tematických stanic. Česká televize mimo hlavní kanál nabízí 6 zaměřených kanálů.
Důležité je zmínit, že z průzkumu portálu Mediaguru vychází, že v České republice je televize stále velmi konkurence schopná v poměru k internetu. V roce 2020 televizi denně sledovalo v průměru 6,2 milionu diváků. Internet měl denní návštěvnost o půl milionu nižší – 5,7 milionu osob. V souvislosti s pandemií koronaviru dosáhl průměrný denní čas strávený sledováním televize na téměř 4 hodiny, čas strávený na internetu v porovnání s předešlým rokem vyrostl o 20 %.
„Originals“ jako značka exkluzivity
V posledních letech sledujeme nárůst původní tvorby, která je určující pro danou značku. Televizní stanice staví na známých tvářích, které jsou významné pro jejich image a pomáhají podpořit diváckou skupinu. Hlavní televizní okna vyplňují původní seriály a minisérie, do kterých televize investují významnou část rozpočtu. Podporují tak trend, že pro udržení sledovanosti je třeba personalizovat obsah a odlišit se od nabídky konkurence.
Stejná situace je na trhu video on demand platforem, které mají potenciál na zvýšení sledovanosti s pomocí původního exkluzivního obsahu. Již několik let na trhu figurují tzv. videotéky, které nabízejí audiovizuální obsah dané televize, a to buď za poplatek, jako je tomu v případě TV Nova, nebo zdarma, jak je tomu u České televize. Zároveň vždy šlo o obsah, který buď již prošel vysíláním, nebo bude uveden v nejbližší době.
V roce 2021 televize Nova představila ambiciózní plán investice do původní tvorby, která bude uvedena výhradně prostřednictvím platformy Voyo. V první řadě šlo o nové díly seriálu Ordinace v růžové zahradě 2, která se po 15 letech přesunula z obrazovek na internet. „Chceme z Voyo vytvořit exkluzivní český produkt, s původní seriálovou tvorbou,“ uvedl Daniel Grunt na konferenci Digimedia 2021. V dlouhodobé vizi plánují uvedení nové původní série každý měsíc pod značkou „Voyo Originál“. Zároveň Daniel Grunt sdělil, že do roku 2025 mají cíl dosáhnout jednoho milionu předplatitelů služby Voyo.
Česká televize připravuje vlastní platformu, která doplní stávající nabídku videotéky iVysílání. Nová platforma nabídne původní seriály, které nebudou součástí vysílání. V případě České televize je však otázka zpoplatnění přístupu a služeb takové platformy.
Skupina Prima je v tomto směru zdrženlivá. Na konferenci Digimédia 2021 zaznělo, že ředitel Marek Singer: „považuje původní tvorbu pro internet za velkou neznámou a není jisté, zda se to vyplatí a jaká je návratnost“.
Czechflix nebo dokonce Euroflix
S rostoucí poptávkou po SVOD přichází otázka, zda je pro lokální platformy vůbec možné konkurovat americkým globálním platformám. Daniel Grunt uvedl, že taková ambice pro jednu značku asi není reálná. Ředitel České televize Petr Dvořák zmínil možnost společné platformy, kde by jednotlivé televizní stanice sdílely lokální původní obsah, tzv. Czechflix.
O podobě sdíleného lokálního obsahu se diskutuje i v evropském měřítku. V rozhovoru pro Marketing & Media generální ředitel televizní stanice ORF, Alexander Wrabetz, představil myšlenku propojení mediaték do tzv. Euroflixu. Za hlavní krok však považuje transformaci „od veřejnoprávního vysílání k platformě veřejné služby“.
Tags:digitální média, média, média veřejné služby, Netflix, nová média, televize, trendy, video on demand, Výzkum médií