Jaké jsou specifické rysy českých her a českých hráčů a hráček? Jaké výhody může přinést veřejná podpora tvorby počítačových her v ČR? Jakými proměnami prochází česká herní žurnalistika ve věku influencerů a streamerů? Tyto a další otázky diskutovali Jaroslav Švelch, moderátor diskuse a vyučující na Katedře mediálních studií Fakulty sociálních věd UK, Pavel Barák, předseda Asociace českých herních vývojářů (GDACZ), Helena Bendová, předsedkyně Rady Státního fondu kinematografie, Michal Berlinger, herní vývojář a učitel herního designu a Šárka Tmějová, herní novinářka v Games.cz a na Radiu Wave. 

K započetí vůbec první diskuse o počítačových hrách v rámci Rozprav o českých médiích a k zasazení tématu do kontextu, Pavel Barák nejprve vymezil pozici českého herního průmyslu v Evropě a specificky také ve střední Evropě. Co se týče Evropy, v roce 2020 byl obrat českého herního průmyslu desetkrát menší než finského herního průmyslu, který je lídrem na kontinentu. Ve střední Evropě se nicméně lokální herní průmysl řadí hned za ten polský. Co je ale nejdůležitější, zisk odvětví každým rokem roste, a to i navzdory výzvám způsobeným koronavirovou pandemií.

Veřejná podpora lokálních titulů a specifika práce herního vývojáře a herní novinářky v ČR

Helena Bendová navázala reflexí třech hlavních výhod veřejné podpory tvorby počítačových her v České republice. V prvé řadě, česká společnost může touto cestou vypomoci titulům s přidanou, uměleckou hodnotou, které by samy o sobě nemusely být ziskové. Zadruhé, pro začínající vývojáře experimentálních a inovativních her je podpůrný kapitál rovněž potřebný. A v poslední řadě, herní produkce je rizikový sektor – veřejná podpora by tak mohla obecně stabilizovat prostředí českého herního vývoje. 

Když byla později tázána, jak by měla „ukázková“ hra určená a vhodná ke státní podpoře vypadat, Bendová přiblížila proces administrace veřejné podpory v rámci budoucího Audiovizuálního fondu. Jak již bylo nastíněno výše, digitální hry mající nárok na státní subvenci by měly mít umělecký a kulturní přesah. Měly by tak splňovat parametry originality, inovativnosti, nebo společenského a kulturního dopadu. Dotovány by také měly být rozmanité tituly řady žánrů. Bendová rovněž zmínila hru, která by si dle ní podporu zasloužila – Kingdom Come: Deliverance – a to za svůj dokumentární styl a historickou přesnost. Michal Berlinger následně tituly, zasluhující si finanční příspěvek od státu, doplnil o další lokální hry – Someday You’ll Return od CBE Software nebo Svoboda 1945: Liberation od studia Charles Games.

Michal Berlinger dále hovořil o specifických rysech práce českého herního vývojáře. Za hlavní devizu práce v České republice označil nízké životní náklady, a to zejména oproti Západu. Na druhou stranu, v českém herním průmyslu je nedostatek pracovníků, a tak si Berlinger dokáže představit, že větší studia by se do budoucna mohla přesunout do zahraničí ve snaze o obsazení pracovních míst. 

Postihujíc přidruženou oblast k herní produkci, Šárka Tmějová popsala obsah místních mainstreamových médií o videoherním odvětví. Například na nedávné akvizici Activision Blizzard Microsoftem se dle ní ukázalo, že česká mainstreamová média postrádají hlubší ekonomický vhled do fungování tohoto zábavního průmyslu. Tmějová také zavrhla rozšířenou představu, podle které streameři a influenceři přivodí postupný zánik herní žurnalistiky – obě skupiny tvůrců obsahu se i v českém kontextu doplňují a koexistují vedle sebe.

Palčivé problémy českého herního vývoje a české herní žurnalistiky 

Další segment Rozprav byl spojen s překážkami, které brání růstu českého herního průmyslu. Pavel Barák znovu zdůraznil, že jedním z nejpalčivějších problémů lokální herní produkce je nedostatek kvalifikované pracovní síly. Ten je způsoben zejména nedostatečnou úrovní vzdělávání v oblasti herního vývoje v České republice. Firmy proto zaměstnávají cizince, ačkoliv přísun nových pracovníků ze zahraničí se postupně zpomaluje. 

Jaroslav Švelch se posléze zeptal Šárky Tmějové, zda česká herní média reflektují problémy vývojářské profese, podobně jako je tomu v těchto specializovaných médiích na Západě, například v USA. Tmějová ale vnímá situaci ve Spojených státech jako velice odlišnou od kontextu českého herního vývoje, například už jen kvůli tamější rozšířenosti práce kontraktorů. Problémy jako je crunch, delší přesčasové období, ale také nemusí být pokryty českými herními médii, jelikož je novináři nechtějí pokrýt. Ve spojitosti s tím Švelch zmínil časté přecházení místních novinářů do herního vývoje a dotázal se, jestli tento jev může mít dopad na to, jak český herní žurnalismus o herní produkci obecně referuje. Tmějová přelévání novinářů do vývojářské profese označila za zásadní etický problém a dodala, že hranice mezi PR a žurnalistikou ve specializovaných herních médiích může být tenká.  

Český herní průmysl v pandemické době: vzdálená spolupráce, problémy s najímáním zaměstnanců a s hledáním investorů 

Otázky publika byly zaměřené na vzdálené spolupracovníky (tj. cizince, kteří žijí v zahraničí) a jejich zastoupení v českých herních studiích. Pavel Barák zdůraznil fakt, že ačkoliv je herní vývoj digitální a mezinárodní, je také založený na mezilidském kontaktu, zejména pak u větších společností s více zaměstnanci. To také znamená, že menší nebo středně velké firmy najímají vzdálené spolupracovníky častěji. Obecně, jedna třetina pracovní síly v místním herním průmyslu jsou cizinci, s téměř vyrovnaným poměrem jedinců z EU a mimo EU. 

Co se týče dalších dopadů koronavirové pandemie, zástupci větších herních studií, zahrnutých v dotazníku GDACZ z roku 2021, sdělili, že situace vedla k prodloužení produkčního procesu. Pandemie také zkomplikovala najímání zaměstnanců a proces hledání investora, protože většina fyzických akcí (kde k navazování kontaktů s investory nejčastěji dochází) byla zrušena nebo se přesunula do online prostoru.

Patriotismus českých hráčů, hrajících a kupujících lokální tituly

Jedna z posledních otázek moderátora byla zacílena na specifika českých hráčů. Tmějová je popsala jako převážně muže, upřednostňující hraní na počítači. Často se také jedná o patrioty, favorizující místní hry jako je Mafia nebo Bulánci. Berlinger a Barák také doplnili, že tento patriotismus lze vysledovat i v prodejích titulů z lokální produkce. Například u již zmíněného Kingdom Come: Deliverance tvořily tři procenta celkových prodejů pouze prodeje v České republice, což je, globálně, značný poměr.

Chcete se dozvědět více o iniciativě veřejné podpory her v rámci Audiovizuálního fondu, o outsourcingu v českém herním průmyslu, nebo případně uvítáte i videoherní tipy od panelistů samotných? Nezdráhejte se podívat na záznam lednových Rozprav na téma počítačových her a jejich produkce v ČR.