Mezinárodní tým odborníků na komunikaci z Univerzity Karlovy a Univerzity IULM v Miláně publikoval vědecký článek, který představuje 19 různých přístupů k tomu, co znamená být Evropanem. Jejich výzkum ukazuje, že Evropa je dynamickou konstrukcí mnohočetných a rozmanitých žitých zkušeností.

Události s dalekosáhlými politickými a sociálními důsledky, jako je migrační krize, globální pandemie nebo vzestup neliberalismu a populismu vyzbrojeného fake news, kladou před Evropu a evropskou identitu celou řadu otázek.

V kontextu postpandemického věku neoglobalizace si tento výzkum položil otázku, co znamená být nebo se stát Evropanem? Dokonce i každodenní populární mediální praktiky, jako je streamování z digitálních mediálních platforem a sledování Netflixu nebo HBO, mohou mít dopad na to, jak vnímáme Evropu. Zejména když uvážíme, že většina obsahu těchto platforem je produkována globálními kulturními velmocemi.

Zastoupení evropské kultury na mediálních platformách

Vzhledem k tomu, že používání nejoblíbenějších digitálních mediálních platforem s globálním vlastnictvím se pro většinu Evropanů stalo druhou přirozeností, je zásadní zamyslet se nad tím, jak málo je na těchto platformách přítomna evropská kultura a jak slabě je na nich zastoupena. Naše chápání Evropy se pod tlakem různých konfliktů a globálního platformového kapitalismu neustále mění. Jak ale platformizace ovlivňuje dnešní Evropany?

Takzvaná platformizace označuje proces změn v architektuře internetu, který vedl k větší centralizaci moci a obsahu. Proto tým výzkumníků pod vedením profesora Nica Carpentiera v rámci projektu financovaného Evropskou unií s názvem “European Media Platforms: Assessing Positive and Negative Externalities for European Culture” (zkráceně EUMEPLAT), zachytil tuto mediální dynamiku a kulturní složitost ve svém novém článku „Bridging the Discursive and Material Dimensions of Europeanity and Europeanisation: A Participatory Semantic Map Approach“. Článek byl publikován v akademickém časopise Observatorio (OBS*) a představil 19 vzájemně propojených přístupů k pochopení významu toho, „co znamená být Evropanem“, a evropeizace, odkazující na to, „jak se můžeme stát lepšími a evropštějšími“.

Jakožto odborníci na teorii komunikace a teorii médií se tým autorů – Nico Carpentier, Miloš Hroch, Sara Cannizzaro, Andrea Miconi a Vaia Doudaki – zaměřil zejména, i když ne výhradně, na evropskou veřejnou sféru, evropské publikum a evropská média veřejné služby. K uchopení různorodosti přístupů uspořádaných kolem tří hlavních teoretických os (rozdíl mezi diskurzivním a materiálním přístupem, mezi esencialistickým a relativistickým přístupem a mezi politicko-prostorovým a sociálně-prostorovým přístupem) využili multidisciplinární přístup.

Článek zachycuje zkušenosti z 12 evropských zemí

Aby se článek vyrovnal s různorodostí evropanství a evropeizace, využívá metody sémantického mapování. Vzhledem ke komplexnosti tohoto úkolu vyvinul tým participativní metodu budování teorie, která aktivizovala sílu celého výzkumného konsorcia EUMEPLAT, čerpajícího z různých geografických a kulturních kontextů a zahrnujícího 12 výzkumných týmů z deseti zemí Evropy i mimo ni – od Itálie a Španělska přes Německo a Českou republiku až po Belgii, Švédsko a Turecko. Tato spolupráce umožnila výzkumníkům sdílet poznatky o současném, multikulturním a měnícím se chápání Evropy a jejích médií.

Na jedné straně je Evropa někdy definována jako neměnná podstata, založená na základních evropských hodnotách nebo tzv. evropském duchu. Příkladem tohoto přístupu je dílo německého filozofa Karla Jasperse, podle něhož se bytí Evropanem týkalo „nezměrného bohatství ducha, morálky, víry“. Evropu však lze relativisticky a neesencialisticky konstruovat také prostřednictvím její kultury (kultur) – médií, historie, jídla -, a to ještě více prostřednictvím jejího vztahu k tomu, co je vůči Evropě vnější a co Evropa údajně není. Tento vztah je vždy proměnlivý, dynamický a vždy v dialogu s jinakostí.

Kromě toho lze Evropu konceptualizovat také prostřednictvím sociálně-prostorových přístupů, pohledem na její obyvatele nebo území, na pevninskou masu evropského kontinentu, která se snaží být chráněna a vymezena hranicemi. A konečně, Evropa je také prostorem pro politickou činnost. Ta je realizována shora dolů, evropskými institucemi, nebo zdola, občanskými sociálními hnutími.

Evropa? Nekonečné množství kombinací

Článek ukazuje, že jiná Evropa nebo dokonce „jiné Evropy“ jsou možné v nekonečném množství kombinací a rovnováh. Můžeme mít například Evropu shora a/nebo zdola. Můžeme mít Evropu diskurzů v kombinaci nebo v opozici k materiálním praktikám a strukturám. Můžeme mít Evropu definovanou institucemi EU a/nebo širší geografií. A můžeme mít Evropu s pevnými a neměnnými identitami a/nebo Evropu, která sama sebe vnímá jako podmíněnou a stále se utvářející.

Všechny tyto teoretické možnosti jsou politickou volbou, a (tedy) předmětem intenzivního a dlouhodobého diskurzivního boje. Autoři tohoto článku však také uznávají, že tyto sémantické mapy jsou vždy živými entitami a vyžadují neustálou aktualizaci, aby zachytily neustále se měnící rozmanitost významů. Článek je proto také výzvou k zamyšlení nad dimenzemi, volbami a změnami, které se očekávají ve významu evropanství i evropeizace, „v bytí Evropanem a stávání se Evropanem, což jsou – nutno dodat – nakonec obě konstruované formy stávání se“.

Mezinárodní výzkumný projekt EUMEPLAT byl spuštěn 1. března 2021 a jeho cílem je zkoumat, jak platformizace konzumace zpráv a kultury ovlivňuje naše vnímání a chápání Evropy a toho, co dnes znamená být Evropanem. Projekt získal finanční prostředky z programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizon 2020 na základě grantové dohody č. 101004488. Informace a názory uvedené v tomto článku jsou názory autorů a nemusí nutně odrážet oficiální stanovisko Evropské unie. Orgány nebo instituce Evropské unie ani žádná osoba jednající jejich jménem nemohou být činěny odpovědnými za případné využití informací obsažených v tomto článku.

Kontakt na autory:
Miloš Hroch ([email protected])
Sara Cannizzaro ([email protected])