Evropská média zastávala v převážné většině případů negativní postoj vůči výsledkům britského hlasování o vystoupení z Evropské unie. Vyplývá to z analýzy denního tisku třinácti evropských zemí v týdnu následujícím bezprostředně po britském referendu. Média opakovaně zmiňovala negativní dopady Brexitu na Evropskou unii, poškození národních zájmů jednotlivých evropských zemí, neblahý dopad na Velkou Británii a varování před podobným vývojem v dalších zemích osmadvacítky. Zároveň by podle analyzovaných médií nebylo v zájmu konkrétních zemí následovat britský příklad.

Analyzované články často poukazovaly na vnitřní problémy Evropské unie. Bez ohledu na politické názory a směřování se všechna média shodla, že problémy Evropské unie je třeba řešit vnitřně. Články zdůrazňovaly, že bez Velké Británie se Evropské unii povede hůř. Tento názor se objevil v 81 článcích, opačný názor byl ve výrazné menšině, vyskytoval se pouze ve 14 analyzovaných textech. Více pozitivních než negativních názorů na Brexit se objevilo v médiích pouze v jediné zemi, a to v Rusku.

Výzkum mediálního pokrytí Brexitu provedla mezinárodní akademická platforma Evropská observatoř žurnalistiky (EJO). Zapojilo se do něj třináct evropských zemí této sítě (Albánie, Česká republika, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Švýcarsko, Ukrajina) a USA. Z každé země byly do analýzy zařazeny tři deníky reprezentující nejvýznamnější levicový, pravicový a bulvární titul. Sledované období bylo od 25. června do 1. července 2016. Celkově studie analyzovala 1638 článků, jejichž hlavním tématem byl Brexit. Dalších 489 článků ze tří britských deníků ze stejného časového období bylo analyzováno v rámci příbuzné studie.

V analyzovaných textech bylo zjišťováno dominantní téma, a to z pohledu negativního (proti Brexitu), pozitivního (pro Brexit) a neutrálního. Výzkumné otázky se týkaly pěti oblastí: dopadu Brexitu na Evropskou unii, dopadu Brexitu na Velkou Británii, národních zájmů členských a nečlenských států, případných referend v dalších členských zemí a toho, jak se bude Evropské unii dařit bez Velké Británie.

Brexit v médiích: Výsledky analýzy

Celkem v 56 procentech textů v evropských a amerických novinách se objevil negativní postoj vůči Brexitu, v 8 procentech článků převažoval pozitivní pohled na Brexit. Zbytek článků, 36 procent, bylo kódováno jako neutrální.

V případě britských médií dva ze tří analyzovaných deníků (The Telegraph, Guardian a Daily Mail) před referendem podporovaly Brexit. Během prvního týdne po hlasování již převažoval negativní postoj vůči Brexitu (39 procent). Celkem 27 procent článků bylo pro Brexit a 34 bylo neutrálních.

Evropské i americké noviny, bez ohledu na své zařazení, informovaly o „ohromném údivu“ a „zděšení“ z výsledku referenda. Levicové noviny byly silněji zaměřené ve prospěch Evropské unie a kritičtější k výsledkům britského referenda s tím, že by mohlo dojít k poškození Evropské unie. Také pravicové noviny ale zastávaly negativní postoj vůči Brexitu.

Německo a Itálie: Evropskou unii je třeba reformovat

Nejvíc článků, které se týkaly britského referenda, publikovaly německé a italské deníky. Během šesti dnů od 25. června do 1. července se v německých denících (Süddeutsche Zeitung, Bild a Frankfurter Allgemeine Zeitung – FAZ) objevilo celkem 252 článků věnovaných Brexitu. V 62 z nich převažoval názor, že Brexit bude mít negativní dopad na Velkou Británii, pouze v jednom z textů se hovořilo o pozitivním dopadu. Podle 40ti německých článků bude mít Brexit negativní dopad na Evropskou unii, pouze čtyři články nahlížely na situaci opačně.

Největší německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung – FAZ – popisoval Brexit jako hlavní evropskou krizi. „Všechny komentáře bez výjimky byly velmi kritické vůči evropské politice a rozhodnutím, která byla v minulosti v rámci Evropské unie učiněna. Jako hlavní lék na tyto neduhy se objevovalo volání po vnitřních reformách,“ řekl Gordon Wüller, výzkumný pracovník z Institutu Ericha Brosta.

Italské deníky (Corriere della Sera, La Repubblica a Il Giornale) publikovaly celkem 249 článků. Většina z nich zastávala negativní postoj vůči Brexitu (celkem 132), 88 článků bylo neutrálních a pouze 29 pozitivních. Pozitivní postoj vůči Brexitu se přitom objevil převážně v populárním deníku Il Giornale, který vlastní Silvio Berlusconi.

Il Giornale často líčil Brexit jako vítězství lidí nad evropskou byrokracií. Celkem ve 20 článcích se objevilo pozitivní vyznění, v 17 bylo vyznění neutrální. Zbylých 8 článků vyjadřovalo negativní postoj vůči Brexitu, ale pouze proto, že případný Brexit by potenciálně mohl mít negativní dopad na Itálii.

Celkem se v analyzovaných denících ze všech zemí objevily pouze čtyři texty, které by na další případná referenda o vystoupení z Evropské unie nahlížely pozitivně. Dva z nich byly publikovány právě v italském Il Giornale. Zbylé dva se objevily ve FAZ a portugalském deníku Público. Dalších 34 článků na případná další referenda nahlíželo negativně.

Obecně lze také říct, že pokrytí tématu v bulvárních a populárních novinách bylo povrchnější a orientovalo se na témata jako migrace, rasismus a na cizince pracující ve Velké Británii.

Střední a východní Evropa: „Katastrofální rozhodnutí“

Také v zemích střední a východní Evropy převládal vesměs negativní postoj vůči Brexitu a naopak pozitivní postoj vůči Evropské unii. Ze 118 článků, které se objevily v českých denících (Blesk, Mladá fronta Dnes a Právo), se 84 článků postavilo proti Brexitu (včetně šesti, které byly proti případnému Czexitu). Pouze pět článků v českých médiích se zabývalo pozitivními aspekty Brexitu a 29 bylo neutrálních.

Řada členských zemí ze střední a východní Evropy vyjádřila obavy o osudu svých občanů žijících a pracujících ve Velké Británii. Nicméně tato tématika v analyzovaných článcích příliš nerezonovala a většina článků se týkala širších dopadů Brexitu. Podrobné informace o útocích na Poláky žijících ve Velké Británii přinesl pouze polský bulvární deník Fakt. Také v Lotyšských denících národní hospodářské problémy zastínily obavy o osudy Lotyšů ve Velké Británií.

Ve většině rumunských deníků se objevoval převážně negativní postoj k Brexitu. Některé články v reakci na výsledky referenda hovořily o „katastrofálním rozhodnutí“ či „šokující zprávě“.

Maďarské noviny se shodovaly, že Evropská unie musí být reformována. Podoba navrhovaných reforem byla přitom v souladu s politickým směřováním jednotlivých deníků. „V pravicovém Magyar Idők se do popředí dostávaly články, v nichž se projevovala snaha o „pochopení“ Brexitu, a to přesně v souladu s vládní rétorikou a oficiálním prohlášením ministerského předsedy. Oba za hlavní příčinu Brexitu označili nedostatečnou imigrační politiku Evropské unie,“ komentoval analýzu Márta Bencsik z Mertek Media Monitor.

Naproti tomu levicový deník Népszabadság nabádal maďarského premiéra Viktora Orbána, aby se zdržel antievropských komentářů, jelikož EU je třeba spíš posílit než pomlouval.

Většina (51 z 83) článků v maďarském tisku zastávala negativní postoj a pouze osm článků Brexit podporovalo, 24 článků bylo neutrálních.

Portugalsko: Touha zůstat sankcím navzdory

Portugalsko, které je členem EU od roku 1986, v minulém roce málem čelilo sankcím, jelikož nesplnilo své rozpočtové cíle. I přesto v článcích převládal negativní postoj vůči Brexitu a pozitivní postoj vůči EU. Případný odchod Británie z EU by podle deníků poškodil ekonomické zájmy Portugalska (17 článků) a také by měl negativní dopad na turistický ruch a Portugalce pracující ve Velké Británii.

Pouze jeden článek se přimlouval za portugalské referendum v porovnání se sedmi, které došly k závěru, že Portugalsku se lépe daří uvnitř EU.

Rusko: Mocenská pozice a optimismus

Pouze v ruských denících se neobjevily články, které by reflektovaly negativní dopady britského referenda na národní zájmy. Naproti tomu 13 z 52 článků nastínilo, proč je Brexit pro Rusko dobrým znamením. Dvanáct z těchto článků se objevilo v konzervativním, proputinském deníku Regnum.

„Většina ruských příspěvků měla charakter krátkých zpráv, které nenabízely žádnou interpretaci nebo autoritářské komentáře,“ řekl Andrejs Berdnikovs, editor Ruské observatoře žurnalistiky. Přestože většina článků se zdržela politických názorů, pokrytí události bylo značně selektivní. “Rozhodnutí, které citace se v článku objeví, bylo závislé na politických postojích jednotlivých titulů. Například konzervativní Regnum vytvářelo obraz zmatku mezi vládnoucími evropskými politiky. Tak například proevropští politici vyznívali naivně a triviálně (‚Moldavsko by mělo posílit snahy o evropskou integraci, jelikož může moldavským občanům přinést blahobyt, sociální solidaritu, dobré zákony a respekt.‘). Na druhou stranu euroskeptikové byli prezentováni spíše jako důvtipní a moudří (‚EU je projekt s minulostí, ale bez budoucnosti‘),“ dodal Berdnikovs.

Opoziční portál Novaya Gazeta zastával k Brexitu skoro výhradně neutrální postoj. V článcích se pouze občas projevovaly obavy z pravicového populismu v Evropě. Také v bulvárním deníku Moskovskij Komsomolets chyběl hodnotící pohled.

Články týkající se role Ruska v post-brexitové Evropě se neobjevovaly pouze ve středo a východoevropských denících, nýbrž i v amerických novinách (21 ze 186 článků ze Spojených států zmiňovalo Rusko). Obecný názor se přikláněl k domněnce, že Rusko by z případného Brexitu získalo značné výhody, jelikož evropské sankce proti Rusku by bylo bez Velké Británie těžší uplatnit. ‘Rozdělená Evropa je dobrá pro Rusko‘ zaznělo v jednom komentáři v polském deníku Gazeta Wyborcza.

Švýcarsko: Brexit je špatný pro Británii i Švýcarsko

Švýcarsko sice není členem Evropské unie, podílí se ale na jednotném evropském trhu a udržuje s unií úzké vztahy. Často je také dáváno za příklad jako země, která mimo EU daří dobře. Ve většině článků ze třech švýcarských deníků se objevil negativní postoj vůči Brexitu. Celkem 60 článků tvrdilo, že Brexit nebude dobrý pro samotnou Británii, pouze jeden měl tvrzení opačné.

V levicovém liberálním listu Tagesanzeiger a pravicových liberálních novinách NZZ se negativní postoj projevil rozdílným způsobem. Podle Filipa Dingerkuse z ZHAW ve Winterthuru (Univerzita aplikovaných věd), který vedl výzkum ve Švýcarsku, deník Tagesanzeiger líčil britské hlasování jako hrozbu pro jednotu EU. Na druhou stranu NZZ argumentoval, že Brexit jasně vylíčil problémy unie. Přes optimismus některých švýcarských politiků, kteří si od Brexitu slibovali lepší vyjednávací pozici pro Švýcarsko v rámci EU, se většina politiků přikláněla k názoru, že Brexit nebude mít na Švýcarsko zásadní dopad. Celkem 21 článků ze 187 dospělo k závěru, že Brexit nebude přínosem pro švýcarskou ekonomiku. Naopak 7 textů tvrdilo, že ano.

USA: Lehce negativní

V případě severoamerických médií byla nejpřekvapivější intenzita pokrytí tématu. „Každý den se v amerických médiích objevovaly titulky, které se Brexitu věnovaly. To je pro obyčejné americko-centrické noviny v USA velmi neobvyklé,“ řekl Scott Maier z Oregontské univerzity.

Celkem 31 z 186 článků z listů Wall Street Journal (WSJ), New York Times a New York Post argumentovalo, že Brexit je špatným znamením pro Evropskou unii, pouze dva články zastávaly opačný názor, 39 článků si v této otázce zachovalo neutrální postavení. Vyváženost panovala mezi komentátory, kteří hovořili o negativních a pozitivních dopadech Brexitu na americké zájmy – podle 8 článků bude mít Brexit pozitivní dopad na americké zájmy, podle 6 článků nikoliv.

Pozitivně rámcované zprávy byly identifikovány v denících Wall Street Journal (WSJ) a New York Times poměrně vzácné. Ve WSJ a New York Times nepřevažovaly články, které by výsledky Brexitu prezentovaly pozitivně. „Pokrytí bylo spíše vyrovnané, rovnoměrně rozdělené mezi pozitivní a negativní postoje,“ řekl Myier. „Negativní články spíš než nezaujatý pohled pokrývaly především externí záležitosti, například kolabující trhy, ekonomická a politická nejistota. Pouze několik článků bylo výrazně názorových. Dokonce i komentáře si zachovávaly odstup a vyvážený názor,“ dodal Myier. Překvapivě i Murdochův bulvární deník New York Post vyzníval neutrálně.

V New York Times (NYT) převládal názor, že Brexit bude mít nepříznivý dopad především na samotnou Velkou Británii. Tento názor se objevil v 17 ze 64 článků. Negativní tón byl přítomen i v titulcích, kde se objevila slova jako strach, zlost, frustrace, chaos, panika, populismus, zmatení.

Editorial NYT s názvem „Pláč zlosti a frustrace“ byl publikován den po ukončení referenda. „Předvídaná kalamita nikdy není stejná jako kalamita skutečná. Ať se před referendem o případném Brexitu napsalo cokoliv, nic zcela nevystihuje šok a zmatení, které Británie a svět pocítily tento pátek.“

Negativní postoj evropských médií vůči výsledkům britského referenda ukazuje, jak by se o tomto tématu mohlo na národních úrovních diskutovat. Podle Ralucy Rada z Bukurešťské univerzity a ředitelky rumunské observatoře žurnalistiky je důležité sledovat tón mediálního pokrytí Brexitu. „Na základě teorie nastolování agendy bychom rozdílné pokrytí Brexitu mohly chápat jako určitou předpověď. Ta by nám přitom mohla napovědět, jaké různé postoje zaujmou k Brexitu politická uskupení a vlády vlády jednotlivých zemí v budoucnu.“

Metodologie

Na tomto mezinárodním průzkumu mediální reprezentace Brexitu v denním tisku spolupracovaly univerzity a výzkumná pracoviště z Evropy a USA. Články byly kódovány podle dominantního tématu, které se objevovalo v titulku článku a v prvních pěti odstavcích. Z každé země byly do analýzy zařazeny vždy tři největší deníky reprezentující nejdůležitější levicové, pravicové a bulvární tituly. V mnoha z analyzovaných deníků byly texty publikovány pouze ve všední dny. Pokud existovalo nedělní vydání, bylo také zařazeno do analýzy. Kvůli státním svátkům v Lotyšsku a na Ukrajině vyšlo v těch státech ve sledovaném období méně vydání. V případě ruských deníků byly články čerpány přes internetové portály, jelikož kódování probíhalo z Lotyšska.

Analyzované deníky:

Albánie: Mapo, Shqiptarja.com (print edition), Panorama

Česká republika: Mladá Fronta Dnes, Právo, Blesk

Itálie: Corriere della Sera, La Repubblica a Il Giornale

Lotyšsko: Latvijas Avīze, Diena, Vesti Segodņa

Maďarsko: Magyar Idők, Népszabadság a Blikk

Německo: Frankfurter Allgemeine Zeitung, Süddeutsche Zeitung a BILD

Polsko: Gazeta Wyborcza, Rzeczpospolita, and Fakt.

Portugalsko: Correio da Manhã, Jornal de Notícias and Público

Rumunsko: Adevărul, Evenimentul Zilei, Libertatea

Rusko: Regnum, Novaya Gazeta a Moskovskiy Komsomolets

Švýcarcko: Tagesanzeiger, NZZ, Blick

Ukrajina: “День” – Den, “Сегодня” – Segodnya, “Факты” – Fakty

USA: The Wall Street Journal, The New York Times a New York Post

Velká Británie: Guardian, Daily a Sunday Telegraph a Daily Mail/Mail on Sunday

Síť EJO 

Autor:

Autorem anglického originálu je Caroline Lees, editorka EJO Velká Británie, Reuters Institute for the Study of Journalism při Oxfordské univerzitě

Přispěvatelé:

Rrapo Zguri, Tiranská univerzita, EJO Albánie 

Sandra Stefanikova, Univerzita Karlova, EJO Česká republika

Tina Bettels-Schwabbauer, Anna Carina Zappe a Gordon Wüllner, Erich-Brost-Institut, EJO Německo

Dr Gabor Polyak, EJO Maďarsko, Dr Márta Bencsik z Mertek Media Monitor, Maďarsko

Philip Di Salvo, EJO Itále 

Liga Ozolina, Turiba University, Riga, EJO Lotyšsko 

Adam Szynol, Michał Kuś, Vroclavská Univerzita, EJO Polsko

Ana Pinto Martinho, EJO Portugalsko 

Antonia Matei, Anamaria Neagu & Oscar Stănciulescu, EJO Rumunsko 

Andrejs Berdnikovs, EJO Rusko 

Filip Dingerkus, ZHAW ve Winterthur (Univerzita aplikovaných věd)

Halyna Budivska, EJO Ukrajina

Scott Maier, Thomas Schmidt, a Damian Radcliffe, Oregontský univerzita

Autorka grafů: Sara Bellicini, USI

Foto Kredit: Flickr CC Democracy International (titulní obrázek); Titulní strana deník Gazeta Wyborcza, Polsko, 25. června 2016