Digital News Report: Vítězné tažení videa a mobilních platforem

Červen 22, 2015 • Nejnovější příspěvky, Nová média a Web 2.0, Top příspěvky • by

digital news reportLetošní zpráva Digital News Report vydávaná Institutem Reuters shrnuje výsledky výzkumu na více než 23 000 respondentech ve 12 zemích. Vyplývá z ní především, že dochází k výraznému nárůstu ve využívání sociálních médií při oslovování publika. Pro příjem zpráv se také stále více využívají mobilní telefony; naopak pevné počítače jsou na ústupu. Velký boom pak na internetu zažívá videozpravodajství.

Celá zpráva je zdarma ke stažení na stránce www.digitalnewsreport.org, která obsahuje interaktivní grafiky umožňující porovnávat data podle zemí a témat. V tomto příspěvku se zaměřuji na čtyři její aspekty: ohrožení dominantního postavení televize, míru důvěry uživatelů ve zpravodajství, vzestup globálních hráčů a možnosti platby za online obsahy.

Je dominantní postavení televize ohroženo?

Ve způsobech šíření a příjmu zpráv najdeme u jednotlivých zemí velké rozdíly. Ve většině z nich zůstává televize nejdůležitějším zdrojem zpráv, ale její pozice je stále ohroženější u mladých lidí, zejména v některých státech.

Z tohoto trendu vybočuje Německo, kde se množství respondentů, pro něž představuje televize hlavní zdroj zpráv, od roku 2012 v podstatě nezměnilo, dokonce ani u mladých lidí (58 % Němců mladších 35 let stále sleduje televizní vysílání ve stanoveném vysílacím čase). Nárůst sociálních médií je v Německu méně zřetelný – jen asi 23 % uživatelů napříč věkovými skupinami, kteří sledují zpravodajství, uvedla online platformy (včetně online médií) jako svůj hlavní zdroj zpravodajství.

Televizní zprávy si udržují silné postavení i v Dánsku. V uplynulých čtyřech letech tu rostlo užívání online a sociálních médiích rychleji než v Německu, ale počet lidí, kteří v Dánsku používají televizi jako pravidelný zdroj zpráv, se příliš nezměnil.

V dalších zemích najdeme znaky toho, že televize svou dominanci ztrácí, což se týká především ve Spojených států a Velké Británie – zejména pokud jde o lidi sledující zpravodajské relace v televizemi stanoveném vysílacím čase.

Ve Spojených státech je televize hlavním zdrojem zpráv pro 44 % lidí, kteří při dotazování uvedli, že sledovali zpravodajství v uplynulém týdnu. Oproti roku 2013 jde o devítiprocentní propad a tento trend je nejpatrnější u skupiny pod 45 let. Jen 31 % dotazovaných v této věkové kategorii uvedlo televizi jako svůj hlavní zdroj zpráv (oproti 42 % v roce 2013).

Podobná je situace ve Velké Británii. Mezi těmi, kdo uvedli, že v uplynulém týdnu sledovali zpravodajství, považovalo televizi za hlavní zdroj zpráv 62 % respondentů všech věkových skupin – oproti 69 % v roce 2013. U skupiny do 45 let je v roce 2015 televize hlavní zdroj zpráv pro 46 % respondentů, což je o deset procent méně než v roce 2013.

Celkově představují Francie, Německo a Japonsko země, kde jsou uživatelé nejvíce oddáni tradičním médiím a také si pomaleji osvojují digitální trendy.

Ve Francii si televizi jako hlavní zdroj informací zvolilo 58 % uživatelů, pro 29 % byl hlavním zdrojem internet a jen pro pět procent tisk.

Dokonce i mezi zeměmi, které si online média osvojují pomaleji, jsou zjevné rozdíly. Například mladí Němci a Japonci obecně dávají přednost online zpravodajství a sociálním médiím před televizními zprávami, rozhlasem či tiskem.

Facebook je nejčastějším sociálním médiem používaným pro zpravodajství

Facebook a další aplikace, které Facebook vlastní (jako Instagram a WhatsApp), slouží mnoha lidem jako vstupní brána ke zpravodajství: 41 % respondentů napříč všemi zeměmi uvedlo, že se k nim zprávy pravidelně dostávají přes Facebook, což je skoro dvakrát tolik než v případě hlavních rivalů Facebooku (u YouTube to bylo 18 % dotázaných, u Twitteru 11 %). Jde o šestiprocentní nárůst oproti údajům z deseti zemí zkoumaných v projektu v roce 2014, kdy se skrze Facebook dostávalo ke zprávám 35 % lidí.

Navzdory obavám, že technologické společnosti budou jednat jako agregátory zpráv a že vytvoří “filtrovací bublinu”, uvádí mnoho uživatelů, že jim sociální média pomáhají nalézt širší škálu zpráv z většího množství zdrojů, které by bez nich nesledovali.

Důvěra v média

Velké rozdíly se objevily v úrovni obecné důvěry v média. Ve Finsku uvedlo, že médiím důvěřuje, 68 % dotazovaných, zatímco ve Spojených státech to bylo jen 32 %, ve Španělsku 34 % a v Itálii 35 %.

Trust

Uvedený graf zachycuje úroveň důvěry v média a porovnává ji s důvěrou ve zpravodajské zdroje, které respondenti “používají nejčastěji”. Ve všech zemích je vcelku pochopitelně patrná větší důvěra ve zdroje, které respondenti používají nejčastěji, ale odchylky mezi těmito dvěma údaji a nejnižší úroveň důvěry zdá se převažuje u zemí s nejvíce stranickými, a tedy nejvíce polarizovanými médii, jako je Itálie. Naopak zeměmi s největší mírou důvěry jsou ty, v jejichž mediálním systému operují silní vysílatelé veřejné služby, které doplňují finančně zajištění komerční hráči.

Tomuto vzorci neodpovídají dvě země. První je Brazílie, která dosahuje velmi vysoké důvěry, přičemž je ovšem potřeba mít na mysli, že v našem vzorku byli jen obyvatelé měst, tj. lidé s vyššími příjmy než je národní průměr . Druhou je Irsko, jež vykazuje nižší důvěru než bychom očekávali.

Rostoucí konkurence ze strany globálních hráčů

Tradiční zpravodajské organizace čelí mnoha formám konkurence. Některé souvisejí s národními digitálními projekty, ale zpráva z tohoto roku také zachycuje dopady globálních digitálních značek, jako je Huffington Post, který funguje ve 14 zemích po celém světě. Poté, co byla data zvážena, aby odpovídala jednotlivým národním populacím, vyšlo najevo, že asi 10 % respondentů napříč zeměmi odpovědělo, že v uplynulém týdnu sledovali zpravodajství na Huffington Post. Čtyři procenta respondentů se ke zprávám dostala přes Buzzfeed, který v uplynulých 12 měsících ve Spojených státech a Velké Británii zdvojnásobil svůj zásah.

Globální agregátory jako MSN (8 % respondentů napříč zeměmi uvedlo, že k přístupu ke zprávám využilo v uplynulém týdnu tuto službu) a Yahoo (18 %) si také udržují silné postavení – v případě Yahoo je údaj vysoký díky jeho popularitě v Japonsku.

Zpráva si také všímá úspěchu tradičních globálních zpravodajských značek jako BBC (8 % respondentů sledovalo zpravodajství na BBC v uplynulém týdnu), CNN (6 %), New York Times (5 %) a v anglicky mluvícím světě The Guardian (2 %) a Mail Online (2 %).

Možnosti platby za online obsahy

Podíl lidí, kteří platí za online zpravodajství, zůstává nízký. Nejnižší byl ve Velké Británii, kde jen 6 % dotazovaných uvedlo, že v uplynulém roce platili za přístup k online zprávám. Největší podíl (14 %) je ve Finsku.

Otázky zaměřené na to, kolik lidí by bylo ochotno za zprávy platit v budoucnosti, nepřináší povzbudivé výsledky. Zemí s nejméně ochotnými uživateli je opět Velká Británie, kde 75 % respondentů uvedlo, že by za online zpravodajství nechtějí platit – bez ohledu na cenu.

Ve Spojených státech odmítlo platbu 67 % dotázaných, v Austrálii 63 % a ve Španělsku 59 %. U těch, kdo by platbu za online zpravodajství zvažovali, se nejvyšší možná částka za měsíční přístup pohybuje průměrně od 8,50 dolarů (cca 200 Kč) ve Spojených státech po 4,50 australských dolarů (asi 85 Kč) v Austrálii.

Jiné cesty, jak platit za žurnalistický obsah, nevypadají nadějně. V souvislosti s rozšířením softwaru na blokování online reklam (47 % dotázaných ve Spojených státech a 39 % ve Velké Británii “pravidelně používají software na blokování online reklam”) a s oznámením vývojářů prohlížeče Safari, že nová verze prohlížeče bude mít vestavěný systém pro blokování reklamy, nevypadá budoucnost bannerové reklamy moc růžově.

Zpráva obsahuje rovněž specifické výzkumy ze Spojených států a Velké Británie o nativní reklamě, respektive sponzorovaném obsahu, jež naznačují, že tento typ reklamy je mnoha uživateli vnímán s nedůvěrou, minimálně pokud jde o jeho výskyt u zpravodajství (u publicistiky je tomu jinak).

Závěr

I když 12 zkoumaných zemí vykazuje podobná čísla ohledně přístupu lidí k internetu, najdeme mezi nimi velké rozdíly v tom, jaké kanály uživatelé používají pro získávání zpráv.

Pro vydavatele zůstává největší výzvou to, jak získat z digitálního zpravodajství příjmy (což se netýká specificky zaměřených zpravodajských serverů). Jak řekl ředitel výzkumu Reuters Institutu Rasmus Kleis Nielsen: “Náš výzkum ukazuje, že lidé mají rádi zpravodajství a používají je, ale nechtějí za ně platit, nechtějí kolem zpráv vidět reklamu a nechtějí, aby se zpravodajství mísilo se sponzorovaným obsahem. Což znamená, že lze jen těžko dosáhnout udržitelných podnikatelských modelů – dokonce i pro ty, kterým se úspěšně podařilo vybudovat si své publikum.”

Ve své skvělé eseji Mind the Gap, která je součástí zprávy, tvrdí šéf zpravodajství BBC James Harding, že se prohlubuje propast mezi konzumenty online a offline zpravodajství i propast mezi generacemi uživatelů. Jeho příspěvek se zaměřuje na rovnost přístupu ke zprávám v digitálním světě. Řada novinářů a vydavatelů patrně sdílí jeho závěr, že “digitální budoucnost je báječná, ale není fér”.

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend