Grafický design se stal v podobě statických i animovaných diagramů, map, tabulek či úvodních znělek nedílnou součástí vizuální komunikace televizního zpravodajství. Usnadňuje i urychluje sdělení velkého množství dat a rámuje prezentované události, čímž se výrazně podílí na způsobu vnímání informace divákem. Podle bývalého art directora prestižního listu The Guardian Marka Portera je grafika televizního zpravodajství zatížena stereotypy a často tápe ve svých morálních standardech.

Užívání grafiky v televizním vysílání, jakkoliv omezené technickými možnostmi své doby, se v podstatě rozvíjí od samého zrodu média televize v 30. letech minulého století. „Zpravodajství patří mezi první televizní žánry, které začaly systematicky pracovat s grafickým designem,“ upřesňuje historii televizní grafiky Vít Zemčík ze studia Oficina, které stojí za vizuální identitou kanálů Prima COOL, Prima LOVE, Nova Sport, ČT Art či redesignem slovenské RTVS.

Studio Oficina v březnu uspořádalo mezinárodní festival Mouvo, který je přinejmenším v Česku jedinou událostí zaměřenou na rychle se vyvíjející oblast motion designu. Právě velká část současné televizní grafiky spadá do dikce tohoto zatím nejasně definovaného oboru. Rozmanitost motion designu je patrná ze samotného programu, kde vedle slavného amerického designéra Danny Younta, jehož práci v současné době tvoří především design pro velkorozpočtové filmy (př. Iron Man, Tron Legacy, Oblivion), stojí bývalý art director The Guardian a autor oceňovaného redesignu nizozemské RTL Nieuws Mark Porter, který o sobě přemýšlí spíše jako o vizuálním žurnalistovi.

Od printu přes on-line k televizi

Britský designér Porter pracoval jako art director v London Evening Standard odkud přešel do The Guardian. Zde působil 14 let a jako art director provedl list výrazným redesignem, díky kterému se z The Guardianu staly nejlépe graficky zpracované noviny na světě. To byl jen začátek jeho úspěchů v oblasti grafického zpracování tištěných médií. Dnes jeho studio pracuje pro vydavatelství v několika zemích. Nedílnou součástí práce pro tištěná média se stala také grafická příprava jejich on-line mutací, čímž se Porter od tisku dostal k návrhům digitální grafiky. A nakonec, díky spolupráci s RTL Nieuws na jejich on-line zpravodajství, také k televizní grafice.

Porterova prezentace na Mouvu byla především představením kreativního procesu vzniku nové vizuální identity zpravodajského kanálu RTL Nieuws, od počáteční ideje po snahu o její implementaci. Celá představená práce sama o sobě ukázala, jak je nezbytné, aby byla grafická stránka úzce provázána s obsahem zpravodajství a odpovídala celkové image kanálu. A také, že nelze grafickou složku používat bezmyšlenkovitě, čímž Porter narážel na současný trend televizní obrazovky přehlcené grafikou – především u komerčních amerických a asijských zpravodajských kanálů.

Proti evergreenům grafiky televizního zpravodajství

Mark Porter v rámci své prezentace zmínil několik společných charakteristik televizní zpravodajské grafiky, na které během přípravy konceptu vizuální identity RTL  Nieuws narazil.

„Myslím, že v každém odvětví fungují ustálené konvence a zvyklosti. Zdá se mi ale neuvěřitelné, že každý dělá to samé. Neznám žádnou oblast designu, ve které by se každý snažil dělat přesně to, co dělá konkurence,“ dodává Porter na konto grafiky televizního zpravodajství při ukázce několika případů, v nichž se objevuje symbol rotující Zeměkoule.

Také v českém prostředí se právě rotující planeta Země stala běžnou součástí zpravodajských relací. Momentálně ji ve svém zpravodajství uvádí všechny tři nejsledovanější televizní stanice: Česká televize, TV Nova a TV Prima. V případě hlavního zpravodajství TV Nova a České televize je dokonce užíváno podobných barevných kombinací, v nichž dominují odstíny červené, modré a bílá barva. Přestože vizuální identita každého pořadu by měla sloužit jejich jasnému rozeznání od konkurence.

„Symbol Zeměkoule se do televizního zpravodajství pravděpodobně dostal z londýnských novin The Globe, které používaly symbol pro zdůraznění světovosti poskytovaných zpráv. Výtvarné zpracování zpravodajské grafiky často sahá i po vyobrazení dominant měst, dalším prvkem jsou technologie, přenosové signály, anebo třeba laserové paprsky spojující jednotlivá místa mezi sebou,“ doplňuje Vít Zemčík. Tyto tendence však nemusí být nutně nedostatkem kreativní invence a nápaditosti. Jejich užívání se do určité míry stalo očekávanou konvencí: „Vyjdeme-li z Fiskeho a Hartleye, konvenční aspekt zmíněných estetických kódů umožňuje přesvědčivější komunikaci sdělení,“ upřesňuje Zemčík.

Dalším takovým evergreenem jsou dle Portera třpytivé 3D objekty: „Myslím, že televizní stanice se v osmdesátých letech zamilovaly do zářivě lesklého vzhledu a tato láska trvá dodnes.“ Naopak v případě velkých hráčů v oblasti digitálních technologií jako je Apple, Facebook, Google či Microsoft dochází k jednoznačnému posunu od trojrozměrné grafiky k dvourozměrným plochým ikonám.

Důvěryhodnost informačního designu ve zpravodajství pokulhává

V případě redesignu pro RTL Nieuws se Porter rozhodl odstoupit od všech zažitých klišé a přistoupit k minimalistické filozofii modernismu. Jednoduchá barevnost, jednoduché ostré tvary a jednoznačně rozdělený prostor se staly základní ideou, která se snaží oprostit od přílišné a mnohdy zavádějící realističnosti a demonstrativnosti používané grafiky ve zpravodajství.

Porter modernismus propojuje s jednoduchostí a srozumitelností, které přímo souvisí s jasným, čestným a přímým způsobem předávání informací. Těmito atributy by se mělo současné televizní zpravodajství zabývat. Tím spíše, kdy je grafika, popisující a upřesňující informace, jeho důležitou součástí. „Je šílené, nakolik je většina infografiky v televizi i v tištěných médiích špatná,“ upozorňuje Porter. Ve své prezentaci na několika příkladech ukázal, jak nešťastně zavádějící potom může vyznění zprávy být. Mezi nejběžnější případy zřejmě náleží mapy bez popisků, grafy s nicneříkajícími čísly, nesouvisející ilustrační fotografie jako např. mapa Sýrie doplněná fotografií muže se zbraní: „Kdo je ten muž? Jak souvisí s příběhem? Není férové mít na obrazovce takové věci,“ komentuje Porter.

Jako závažnější problém Porter vidí v užívání infografiky nepodložené správnými daty, který demonstruje na případu teroristického útoku na newyorské World Trade Centrum, kdy většina zpravodajských kanálu prostřednictvím užití grafického schématu o směru náletu útočníka podávala zavádějící nepravdivé informace. Krajním příkladem je potom 3D vizualizace dopadení Usama bin Ladina, odvysílaná televizní stanicí France 2.

„Řada editorů je velice opatrná v případě příběhu, který vám naservírují; v případě každého slova, které se objeví v novinách nebo v ústech moderátora. Ale jakmile na řadu přijde vizuální žurnalistika, ztrácí své standardy a na obrazovku plácnou cokoliv,“ upozorňuje Porter na nevyvážený přístup řady zpravodajských redakcí k prezentovaným obsahům. Zároveň dodává: „Práce těchto lidí je předávat publiku reálné informace a to užitečným a relevantním způsobem.“

Snažíme se vytvářet férový vizuální jazyk

Výše zmíněnou žurnalistickou praxi Porter odmítá. Pomocníkem, který by podobným zkreslením pomohl předcházet, je jednoduchá, plochá a jednoznačná grafika. Tu se Porter a jeho tým pokusil aplikovat právě v redesignu několikrát zmíněné RTL Nieuws: „Pokusili jsme se vytvořit vizuální jazyk, který bude natolik bohatý, že dokáže upoutat a udržet divákovu pozornost, ale nebude komplikovaný a senzacechtivý, bude prostě upřímný. A tak jsme místo fantaskní ilustrativní grafiky zkusili použít čistou jednoduchou grafiku a data ze skutečného světa.“ Paradoxně, vizuální styl, který Porter navrhl bezezbytku pro své zpravodajství zreplikovala malajsijská televizní stanice TV3.

Mark Porter v následné diskuzi dodává několik slov, které se mohou stát dobrým vodítkem při tvorbě grafiky nejen pro televizní zpravodajství: „Více respektujte publikum a jeho inteligenci.“