Na první pohled by se mohlo zdát, že zpravodajství už nemůže být rychlejší, žurnalistika ale zpomaluje. Opět nacházíme hodnotu příběhů a reportáží namísto tiskových zpráv a přepisování obsahu z několika zdrojů. Co se také mění, je forma, ve které jsou nám příběhy předkládány. S cílem vyššího zapojení čtenářů, snadnějšího šíření sdělení a zároveň většího dopadu příběhu jsou na vzestupu nové podoby reportáží – jednou z nich je i komiksový žurnalismus.

Aby sdělení mělo šanci zaujmout, musí perfektně vyhovovat aktuálním trendům a zároveň nabídnout emocionální vazbu, která čtenáře připoutá. Heslem dneška jsou příběhy, pocity, identifikace a dramatizace zpráv. A přesně to dokáže komiksové médium velmi přirozeně čtenářům poskytnout.

Komiks jako ideální nositel sdělení

Propojení komiksu a žurnalistické práce není žádným revolučním objevem, kreslené reportáže se v tisku objevovaly již v 17. století, za průkopníka moderního komiksového žurnalismu je však považován až novinář Joe Sacco. Právě on začal publikovat komiksové příběhy obětí války v Bosně a Palestině, a to ve formě, která skvěle propojila silně vyprávěný příběh s faktickou přesností a zároveň zachovala výpovědní hodnotu zprávy.

Dnes počet organizací a spolků, které se specializují na vizualizaci non-fiction příběhů s aktuálními společenskými tématy, neustále roste. V roce 2011 se objevil projekt The Cartoon Picayune – antologie novinářských komiksů, o rok později vznikla Symbolia, magazín pro tablety zaměřený na komiksový žurnalismus, a v roce 2013 začal publikovat server The Nib propojující non-fiction komiksové příběhy s dalšími pracemi zajímavých ilustrátorů.

Hlavní cíl? Čtenář se s příběhem musí identifikovat

Co ale přináší formát komiksové reportáže kromě silného vizuálního apelu? Dokáže inovativně propojit tři složky každé zprávy – příběh, osobnosti aktérů a pozadí děje, ať už se jedná o prostředí, politické dění, nebo myšlenkové pochody a názory osob, o kterých sdělení vypráví.

„Sociologická představivost funguje velmi dobře ve spojení s vizuálními strategiemi, které zachycují jednotlivé, osobní i známé, zároveň naznačují možnost širšího pohledu a nabádají nás k porovnání obou těchto rovin,“^[1] uvádí Caroline Knowles a Paul Sweetman v publikaci Picturing the Social Landscape: Visual Methods and the Sociological Imagination a podporují tak tvrzení, že právě komiks je více než vhodný pro referování o skutečných událostech.

Média obecně oceňují zejména „lidskost“ příběhu, která se ke kreslenému ději přirozeně pojí a zároveň není tak agresivní jako reálné fotografie. „Pro použití komiksového formátu mluví zejména jedna dominantní potřeba – čtenář by se měl identifikovat s hrdinou příběhu. Jakmile vidíme lidské tváře – kreslené tváře – mění se způsob naší interakce s rozebíraným tématem. Extrémně dobře to proto funguje u látky, kde je hlavním cílem našich zpráv polidštit problém,“^[2] vysvětluje Maya Schenwar, šéfredaktorka webu Truthout, který pravidelně publikuje komiksový žurnalismus.

Z atraktivní formy však neprofitují jen vydavatelé a tvůrci, originální komiksové zpracování často ocení i samotní „hrdinové“ příběhů. Komiksový žurnalismus se totiž často zaměřuje na těžko přenositelné traumatizující zážitky a tabuizovaná témata, příkladem může být příběh mladistvých dívek jako obětí sexuálního otroctví nebo přímých obětí válečných konfliktů. Díky anonymizaci a možnosti využití velkého množství dějových i obrazových metafor však komiks představuje médium, které dokáže převyprávět zážitky aktéra bez ztráty obsahu, ale zároveň s možností přiblížení jeho reálných emocí.

“Velmi temné a znepokojující příběhy mohou být v ilustrované podobě mnohem efektivnější, umožňují totiž divákovi zachovat mírný emocionální odstup od tématu – vše je tak méně zdrcující, lze to snáze přijmout,“^[3] dodává Carrie Ching, bývalá vedoucí multimediálních projektů v Illustrated Press. Právě skupina novinářů a ilustrátorů z Chicaga, kteří se spojili pod značkou Illustrated Press, patří mezi organizace specializující se na tvorbu lokálních non-fiction komiksových děl s aktuální tematikou.

Komiksu jsou překážky textu cizí

Spojením obrazu a narativní struktury vzniká obsah, který nejen že dokáže díky velkému důrazu na příběhovost a identifikaci s hrdiny získat čtenáře na svou stranu, ale zároveň funguje jako samostatná jednotka, se kterou je možné dále pracovat. Díky tomu lze jednotlivé příběhy využít pro potřeby vzdělávání nebo jako alternativu textů v oblastech s nízkou gramotností či jazykovými bariérami.

Zajímavým příkladem komplexního využití komiksového žurnalismu je projekt Positive Negatives produkující komiksy v reakci na kontroverzní společenská témata. Každému dílu předchází výzkum v podobě osobních rozhovorů s přímými účastníky dané události, na místě vzniká také pečlivá fotodokumentace. Na základě zmíněných zdrojů následně dojde k vytvoření samotného komiksu, který je pro zachování co největší faktické věrohodnosti většinou konzultován přímo s účastníky děje. Výsledný celek nejenže je publikován v médiích, ale slouží také jako pomůcka pro vyučování na středních školách. „Lidé se snadno sžijí s komiksovou postavou – je to něco, co máme v sobě prakticky od dětství. Komiksy jsou extrémně populární a je to zejména díky tomu, že se lidí dokážou skutečně dotknout^[4],“ vysvětluje kreslířka Lindsay Pollock, která je součástí projektu.

Stále je pro vás těžké představit si, jak komiksový žurnalismus funguje? Rychlý vhled do tohoto odvětví – jak jinak než v komiksové formě – nabízí umělec Dan Archer.

^[1] KNOWLES, Caroline a Paul. SWEETMAN. Picturing the social landscape: visual methods and the sociological imagination. New York, NY: Routledge, c2004. ISBN 04-153-0640-X.

^[2] KANEYA, Rui. How comics journalism brings stories to life: Chicago’s Illustrated Press is at the forefront of a burgeoning movement. Columbia Journalism Review [online]. 2014, (9. 9.) [cit. 2016-05-23]. Dostupné z: http://www.cjr.org/united_states_project/illustrated_press_chicago_comics_journalism.php

^[3] Tamtéž

^[4]REID, Alastair. Is comics journalism making a comeback? Journalism.co.uk [online]. 2015, (27. 8.) [cit. 2016-05-23]. Dostupné z: https://www.journalism.co.uk/news/is-comics-journalism-making-a-comeback-/s2/a566260/