Projekt, který v sobě kombinuje žurnalistiku, lékařské a počítačové vědy, má za cíl potlačit míru infodemie, a to zejména ze strany mediálních odborníků, novinářů. K tomu jim má posloužit web infomore.cz a jeho rubriky, které se snaží přiblížit i neodborné veřejnosti, jak co nejefektivněji a nejpřesněji používat informace, které se týkají současné pandemie covid-19, ale i případných budoucích epidemických událostí. Projektem se zabývají tři výzkumné týmy, kterými jsou tým z Fakulty sociálních věd UK, Institutu statistiky a bioanalýzy Lékařské fakulty MUNI a Newton Media, a. s. Každý z těchto týmů má klíčovou roli v realizaci projektu, ať už po technologické, softwarové či analytické stránce.

Infodemie a jak ji zastavit

Jak řešitelé uvádějí, infodemii označují jako „fenomén šíření nadměrného množství nepravdivých či nepřesných informací o zdravotním problému (např. o viru, epidemii, pandemii apod.), které ztěžuje nalezení jeho účinného řešení.“ V dnešní době, kdy mezi nástroje příjemců mediálních sdělení patří i online média a sociální sítě, se infodemie šíří neuvěřitelnou rychlostí.

Jak ale takové šíření zastavit? Autoři projektu se pokusí vytvořit nástroj, který by měl šíření infodemie potlačit, čímž by dopomohl i k tomu, aby nedocházelo k šíření nejen velkého počtu informací, ale také i dezinformací, které jsou součástí infodemie jako celku. Za pomoci strojového učení a umělé inteligence by měl být vytvořen nástroj, který by detekoval zprávy obsahující dezinformace a zabránil by tak jejich dalšímu šíření. Díky analyzování obsahů zpravodajských médií a sociálních sítí první etapy pandemie by se takové výskyty mělo podařit najít.

Vytvořit takový nástroj rozhodně není lehký úkol, stojí za tím určité dovednosti, znalosti a koordinace, které mají za výsledek přehledné analýzy. Ty by měly posloužit pro „vytvoření funkčního vzorku algoritmu, jenž dokáže zpracovat řádově desítky tisíc textů a provést jejich kategorizaci či označkování, shlukování dle podobnosti tématu, případně klasifikaci zdrojů a trajektorií šíření takových zpráv.“

Slovník pojmů

Z médií slýcháváme mnoho slovních pojmů souvisejících s koronavirem, u kterých si nemusíme být zcela jistí, co znamenají nebo jaký přesně mají k současnému stavu vztah.

I neodborná veřejnost má zájem se o takových pojmech dozvědět víc a utřídit si potřebné informace. Jak uvedl Václav Moravec, „náš web není určen pouze pro mediální profesionály, ale kupříkladu dva animované cykly Slovník pojmů a Infodemie, jejichž první díly byly právě zveřejněny, se snaží celou problematiku přiblížit širší veřejnosti. Jinými slovy, sekundárním cílem projektu je posílení zdravotní a mediální gramotnosti veřejnosti, což může být jeden z preventivních kroků ve vztahu k infodemii.“

Na již zmiňovaných webových stránkách existuje k tomuto účelu i rubrika Slovník pojmů, ve které se dozvíme, co to vlastně znamená infodemie, dezinformace a jiné pojmy z mediálního světa. Neméně důležité jsou slovní pojmy z oblasti epidemiologie a medicíny, které poskytují náhled do terminologie novinářům a všem, kteří se o problematiku zajímají, aby se tak preventivně zajistilo správné použití odborných termínů v mediálních obsazích. Pro pokrytí pojmů jako je krizové opatření nebo nouzový stav, slouží sekce Právo a legislativa.

Rozdělení sekcí je zcela přehledné a slovní pojmy jsou vypsány pod jednou rubrikou, čtenář se v tom tedy neztratí. U každého vysvětlení pojmu je pro následnou dohledatelnost uveden i zdroj, ze kterého autoři čerpali.

Mediální analýzy

Prostřednictvím kvantitativních a kvalitativních analýz chtějí výzkumné týmy projektu poskytnout přehledný vhled do míry používání slovních pojmů a jejich přesycenosti v českých médiích. Kvantitativní analýzy projektu, a to jak pro tradiční, tak sociální média, mají za cíl představit veřejnosti, nakolik se téma onemocnění covid-19 v médiích vyskytuje. Na základě zjištění z těchto analýz se následně provádějí kvalitativní analýzy, které prezentují hlubší seznámení se s kontextem využívání některých slovních pojmů a také metafor ve spojení s koronavirem.

„Prostřednictvím mediálních analýz NEWTON Media a Fakulty sociálních věd chceme nastavovat zpětné zrcadlo žurnalistické praxi, ale také všem, kdo se v mediálním prostoru vyjadřují,“ popsal Petr Herian z Newton Media.

Výsledky zhotovených analýz jsou k dispozici na webových stránkách projektu a ukazují například, kolikrát je koronavirus zmiňován v sociálních médiích. Tato analýza poukazuje, že za poslední rok se až 8,5 milionu komentářů věnovalo koronaviru. Jedná se zejména o komentáře pod zveřejněnými články zpravodajských serverů a také diskuze pod zveřejněnými články na stránkách sociálních sítí jako je Facebook.

Z korpusu dat mediálního monitoringu Newton Media bylo možné kvantitativně změřit, jak zpravodajská média referují o koronaviru za období 12 měsíců od počátku výskytu v médiích, tedy prosince 2019. Výsledky této analýzy nám zobrazují nejčastěji se vyskytující slova použitá v souvislosti s onemocněním covid-19, a to formou wordcloudů, kdy má každý jednotlivý shluk, který je určený podle mediálního typu, svoji fotogalerii zobrazující wordcloudy za období leden–prosinec 2020. Na jeden z těchto wordcloudů se můžete podívat níže (Obr. 1.). Ukazuje nejčastěji se vyskytující slova z kompletního mediálního monitoringu Newton Media za prosinec 2020.

Obr. 1: Nejčastěji se vyskytující slova, prosinec 2020, zdroj: infomore.cz

V souvislosti s nimi byla provedena kvantitativní analýza jejich výskytu, která ukázala, že za období leden–říjen 2020 se válečné metafory v referování o onemocnění covid-19 použily téměř 180 000krát, z toho nejčastěji se objevovala metafora boje s koronavirem, celkem 74 050krát. Dalšími metaforami, s výrazně větším počtem použití, byla oběti koronaviru (51 448krát), koronavirus zasáhl (27 664krát) a lidé v 1. linii (18 268krát). Kvalitativní analýza používání válečných metafor, kdy se výzkumníci soustřeďují na 10 nejčastěji se v médiích objevujících takových metafor v souvislosti s onemocněním covid-19, by měla být zveřejněna do konce ledna 2021. V plánu jsou další kvantitativní i kvalitativní analýzy, které budou zveřejňovány na webu projektu.

Projekt má trvat do února 2022 a je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA. Článek vychází z poznatků projektu AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku.
Logo: IBA LF MU, použití pouze pro potřeby článku.