Přestože Pákistán (celým názvem Pákistánská islámská republika) je demokratická republika s parlamentním systémem, média v tomto federativním státě nikdy nezažila „svobodu“ v pravém slova smyslu.

Nástup soukromých médií, která se v Pákistánu začala objevovat teprve v roce 2002, znamenal pro tamější stojaté mediální vody určitou formu rozvolnění. V zemi, kde je svoboda jednotlivce omezena a mocné instituce se snaží umlčet odvážné hlasy společnosti, se začal prosazovat koncept kontrolovaných médií. Z tohoto pohledu lze svobodu projevu vnímat povrchně, protože všechny problémy, které jsou v rozporu se zájmy příslušných orgánů a vlády, jsou automaticky pod dohledem.

Vládní nařízení

Za účelem potlačení svobodných médií jsou vydávány různé explicitní nebo implicitní pokyny. Aby je bylo možné nějakým způsobem vymáhat, byly zřízeny regulační orgány, které dohlíží na fungování soukromých periodik, TV a rozhlasových kanálů a tiskových agentur. V roce 2002 tak byly zřízeny federální instituce jako Press Information Department (PID) a Pakistan Electronic Media Regulatory Authority (PEMRA).

Vláda navíc v roce 2007 vydala zákon Pemra, jehož hlavním cílem je usnadnit a regulovat soukromý průmysl elektronických médií a zlepšit standardy v oblasti informací, vzdělávání a zábavy. Zákon a různé nátlakové metody jsou ale opakovaně zneužívány k ovlivňování zpravodajství. Mediální autonomie tak trpí pod hrozbou různých zákazů a finančních ztrát. Přesto v Pákistánu existuje několik mediálních odvětví, která se snaží, ač to jde obtížně, odhalovat úplnou nebo aspoň částečnou pravdu.

Média vlastněná velkými obchodními podniky

Vedle vládních a dalších anonymních tlaků ohrožuje svobodu a autonomii tisku v Pákistánu tzv. žlutá žurnalistika. Vlastníky důležitých novin a televizních kanálů v zemi jsou vlivné a bohaté komerční subjekty, čímž je ohrožována profesionalita médií. Tito obchodní magnáti mají tendenci využívat sílu médií k uspokojování svých zájmů (Rasul & McDowell, 2012; Hussain, 2012; Warrich et. al, 2020).

Mnoho nelegálních aktivit se tak díky žluté žurnalistice odehrává přímo před očima vlády, úředníci příslušných ministerstev ale nejsou schopni proti nim zakročit. Mediální domy vlastněné velkými společnostmi tak upřednostňují zájmy svých vlastníků před zájmy občanů (Hussain, 2012).

Média jako nositelé demokracie

Tváří v tvář všem těmto problémům se pákistánská zpravodajská média usilovně snaží udržet si svou suverenitu a prosazovat demokratické hodnoty. A do určité míry se jim to i daří.

Jedním z příkladů je úspěšné fungování hnutí za svobodu soudnictví (9. března 2007 – 20. července 2007) a opětovné dosazení odvolaného vrchního soudce Iftikhara Chaudhryho. Podíl na tomto úspěchu mají podle občanské společnosti také sdělovací prostředky. I přes obrovský vojenský nátlak potvrdily svou pozici, věnovaly prostor zástupcům hnutí a v důsledku toho Pákistán dosáhl tohoto důležitého milníku.

Vojenské zásahy do státních záležitostí média vždy odsoudila. I díky tomu bylo uvězněno mnoho slavných pákistánských novinářů.

Odvážná média také sehrála důležitou roli v prosazování demokratických hodnot, lidských práv a v odhalování společenského bezpráví. Do médií se navíc dostávají témata jako práva menšin a žen, zrušení dětské práce nebo svoboda projevu. Všechny tyto aktivity byly mnohokrát oceněny na mezinárodní úrovni, například cenou za The most resilient journalist award (2016), IPI award (2019) atd.

Investigativní žurnalistika

Další oblastí, která je v posledních deseti letech v Pákistánu na vzestupu, je investigativní novinařina. Tedy velmi obtížná práce, která od novináře vyžaduje, aby se konkrétní problematice věnoval několik měsíců a někdy i let.

Pákistánští novináři projevili v tomto směru odvahu, když vynesli na povrch ohavné zločiny elitní třídy, např. případ syna hlavního soudce Chaudhryho, případ dcery soudce Dogara, případ Perveza Mušarafa a případ Maulany Fazal ur Rehman. Autorům se za tyto výkony dostalo národního i mezinárodního uznání, např. Umer Cheema (International Press Freedom Award, Tully Center Free Speech Award of Syracuse University, 2011), Ansar Abbasi a Arshad Sharif (Agahi Award for journalism 2012, Pride of Performance, 2019).

Mezi pozitivní dopady investigativní žurnalistiky na společnost patří také rozšiřování společenského a politického povědomí, jak je moc zneužívána k drancování národní bohatství. Zvýšené povědomí obyvatel mělo následně vliv na volební výsledky v roce 2018. Investigativní žurnalistika v Pákistánu má však před sebou ještě dlouhou cestu k dosažení mezinárodních standardů.

Svoboda a sociální média

Také využívání sociálních médií hluboce ovlivňuje pákistánskou společnost. Většina obyvatel používá YouTube, Twitter a Facebook, a to k získávání informací, vyjadřování svých myšlenek a jejich šíření.

Temnou stránkou používání sociálních médií, které Pákistán čelí stejně jako zbytek světa, je však šíření falešných zpráv. Vláda Pákistánu naznačila, že proto uvažuje o regulaci sociálních médií. Nová sada předpisů by tak vládě mohla dát větší kontrolu nad tím, jak mohou Pákistánci využívat sociální média.

This analytical essay is the outcome of author’s discussion on the topic of ‘ Role of journalistic media for the development of democracy in Pakistan’ with the journalist, Ejaz Ahmed Abbasi, JANG News Paki-stan.