Děti hrající si v městských fontánách, plná koupaliště i spokojení mazlíčci. Typické obrazy radosti, zábavy a bezstarostnosti, které v letních měsících dominují stránkám novin i zpravodajským webům v souvislosti s tématem vln nebezpečných veder. Pozitivita ilustračních fotografií ale může negativně ovlivňovat to, jakým způsobem lidé vnímají rizika spojená s extrémním počasím. 

Klimatická změna se v posledních letech stala jedním z nejvýznamnějších témat společenské debaty. Není divu, její důsledky jsou totiž patrné v celém světě, a to nejen v hospodářském nebo politickém smyslu, ale také v každodenních životech nás všech. Jedním z nejvíce viditelných projevů jsou změny v počasí, například častější a intenzivnější vlny veder. Ty mají přímý dopad na životní podmínky a zdraví lidí. Nejohroženějšími skupinami jsou přitom děti, staří lidé nebo chronicky nemocní. Je jistě ve všeobecném zájmu takové lidi chránit. I kvůli tomu, že v případě nebezpečného počasí si jako jedinci skutečné riziko na naše zdraví často neuvědomujeme nebo jej podceňujeme.

Znepokojivá zpráva, radostná fotografie

Významnou měrou za to mohou média. Mediální pokrytí extrémního počasí především v letních měsících je úměrné nasycenosti jiným zpravodajským obsahem. Tzv. okurková sezóna jistě přispívá k tomu, že o vysokých teplotách a jejich dopadech na lidský organismus se dočteme z různých zdrojů prakticky každé léto. Způsob, jakým o zmíněném nebezpečí evropská média informují ale podle nedávné studie není ideální. Zatímco samotné téma a znění zpráv bývá inherentně negativní, vizuální složka, které takové zpravodajství doplňuje, je většinou pozitivní. 

Vybraná webová média ve Spojeném království, Nizozemsku, Francii i Německu dané téma nejčastěji doplňují fotografiemi volnočasových venkovních aktivit. Bylo tomu tak téměř u třetiny ze všech 245 zkoumaných článků. V praxi to znamená, že se na fotografiích hojně objevují lidé, kteří se baví u vody nebo se ve vodě přímo koupou a konzumují jídlo a pití. U takových fotografií je ve většině případů přítomna pozitivní valence; snímky zobrazují zábavu, prázdninovost a odpočinek, hodnoty, které obecně vnímáme jako kladné. Zajímavé je také to, že když už je téma ilustrační fotografie negativní, například v podobě lesních požárů nebo výstražných signalizací, často nezobrazují člověka, případně jej odosobňují (silueta, osoba ve stínu apod.). Dochází tak k marginalizaci člověka v daném tématu.

Přestože letní horka jistě mohou spoustě lidí přinášet potěšení, nelze přehlížet to, jaké nebezpečí mohou způsobovat nejen ohroženým lidem, ale vůbec celé biosféře. Obrazy koupání a trávení času u vody, tedy možnosti „uniknout“ vlně veder, navíc staví do popředí krátkodobá a nedokonalá řešení. V době, kdy se v odborné komunitě nepochybuje o nebezpečných důsledcích klimatické změny, se tak do jisté míry přehlížejí dlouhodobější, systémová a sociopolitická řešení. Z tohoto pohledu se zdá být nepatřičné, aby zprávy o nebezpečném počasí a potažmo celém klimatu doprovázely fotografie připomínající radostné snímky z dovolené.

Zdroj obrázku: Prinscreen, iRozhlas.cz, 20. 6. 2017

Zdroj obrázku: Prinscreen, iDnes.cz, 24. 6. 2019

Charakter novinářské práce a popularita jednotlivých témat také způsobuje to, že nebezpečí a negativní dopady jsou v zpravodajství zdůrazňovány mnohem častěji než pozitivní příležitosti k řešení problému. To ale podle výše zmíněné studie platí skutečně pouze v textové složce zpráv. Vzniká tak ještě extrémnější nesoulad mezi textem, který je v rámci daného tématu takřka vždy rámován negativně, a pozitivně vyznívající obrazovou složkou. Na vině nemusí být nutně autoři zpráv, ale spíše editoři, kteří v praxi doplňují již hotové zpravodajské články odpovídajícími ilustračními fotografiemi. Jejich prioritou je volit poutavé, atraktivní fotografie spíše než fotografie, které článek vhodně významově doplňují. Odborníci současný stav přisuzují také způsobu získávání vizuálního obsahu, kterému dominuje přebírání fotografií z fotobank a ze zpravodajských agentur. Úspěch takových subjektů spočívá mimo jiné i ve schopnosti produkovat co nejuniverzálněji použitelné snímky, kam fotografie letních aktivit patří. 

Asiaté v rouškách

Nebezpečné počasí rozhodně není jediným tématem, u kterého se v současnosti hovoří o problémech spojených s vizuálním rámováním u zpravodajských článků. Média měla v posledních letech obtížnou práci s vizuálním znázorňováním zpráv ohledně pandemie onemocnění Covid-19. Vzhledem k tomu, že se jedná o něco prakticky neviditelného, se při zobrazování důsledků a okolností jen těžko mohly ubránit zkreslování. V kontextu koronaviru se dokonce mluví o vizuálním rámování jako nástroji k vědomému i nevědomému šíření dezinformací nebo xenofobie. Například v případech, kdy se používaly fotografie lidí asijského původu v rouškách v souvislosti s informováním o nedostatku tohoto zdravotnického materiálu. 

Otázkou zůstává, jakou roli dnes vůbec obrazová a ilustrační složka zpráv zastává. V reakci na novelu evropské směrnice o autorských právech už řada internetových platforem v odkazech na zpravodajské články ilustrační náhledy nezobrazuje. Na sociálních sítích, ale i ve zpravodajských agregátorech, jakým jsou například Google News nebo Microsoft News, se tak v praxi uživatelé na zpravodajské weby proklikávají pouze na základě textového titulku. Je tedy možné, že význam vizuálního módu ve webové žurnalistice klesá a s ním klesá i možnost vizuálního zkreslování vyznění jednotlivých zpráv. Než na to ale dokážeme s jistotou odpovědět, měli bychom pamatovat na to, že význam fotografií u zpravodajských článků přesahuje prosté poutání pozornosti.

Zdoj úvodní fotografie: Raphaël Biscaldi/CC unsplash