V nadcházejících ukrajinských parlamentních volbách bude kandidovat rekordní počet novinářů. Jako důvod přitom uvádějí, že „transformace systému zevnitř“ je efektivnější něž pouhá kritika politiků. Na kandidátkách se již objevila jména dvanácti novinářů, mezi nimiž jsou i nejuznávanější ukrajinští reportéři. Volby proběhnou již v neděli 26. října. Zpráva o zapojení novinářů do politiky se okamžitě setkala se smíšenou reakcí ukrajinské veřejnosti.

Rozporuplně zapůsobila například informace ze sociálních sítí, že Serhij Leščenko a Mustafo Najem, kteří patří mezi vysoce postavené mediální osobnosti, projevili zájem kandidovat za stranu současného prezidenta Petra Porošenka. Někteří komentátoři vzápětí argumentovali, že je vzrušující mít v politice „novou krev“; jiní naproti tomu volali po nezávislosti žurnalistiky.

„Jsem přesvědčený, že pokud chceme změny, kritika nestačí. Musíme změnit systém zevnitř,“ odůvodnil Laščenko svoje rozhodnutí na Facebooku.

Hon na osobnosti revoluce

Současná předvolební kampaň na Ukrajině klade nevídaný důraz na populární osobnosti, jež získaly význačné postavení během ukrajinské revoluce a následné válce na východě Ukrajiny. Všechny hlavní politické strany proto pořádají doslova hon na nové ukrajinské hrdiny a chtějí jimi obohatit své kandidátky. Mezi žádaným zbožím jsou velitelé různých dobrovolnických jednotek, občanští aktivisté i novináři. Honba na renomované osobnosti je vysvětlována nebývalou veřejnou poptávkou po nových tvářích v politice a voláním po reformách, což jsou více méně stejné argumenty, které podnítily protestní hnutí na Majdanu.

Kandidující novináři tvrdí, že do voleb jdou proto, aby započali s demokratickými reformami a zároveň proměnili strukturu ukrajinské politické elity. Například dlouholetý nezávislý redaktor populárního zpravodajského serveru Ukrajinska pravda Leščenko podotýká, že většina jeho článků se týkala korupce a nečestné politiky. „Vím jak fungují korupční systémy a vím také, jak se jich zbavit,“ tvrdí kandidující novinář Leščenko.

Ukrajinští novináři v parlamentu

Na druhou stranu ne všichni jsou přesvědčeni, že právě novináři jsou tím pravým lékem na ukrajinskou krizi a budou zdatnými reformátory. Novináři na oplátku skeptikům vzkazují, že hodlají spolupracovat s dalšími aktivisty, a vytvořit tak spojenectví, skrze nějž budou koordinovat své úsilí a nastavovat parlamentní agendu. Dokonce již nastínili své základní legislativní iniciativy, včetně nového volebního zákona. Ten by měl mimo jiné upravovat tzv. volné listiny a transparentní financování politických stran. Zároveň chtějí představit balíček protikorupční zákonů, zákon o lobbingu a další iniciativy zaměřené na demokratizaci a větší transparentnost veřejných financí.

V hledáčku novinářů je i mediální legislativa. „Potřebujeme transparentní mediální vlastnictví,“ říká reportérka stanice Hromadske Radio Natalja Sokolenko, která kandiduje za stranu Hromadianska pozytsiya (Občanská pozice). Má již připravený i návrh nového tiskového zákona a v případě svého zvolení chce působit v parlamentní komisi pro svobodu slova a informací. Zároveň se přimlouvá za zavedení veřejnoprávního vysílání. „Potřebujeme stejně silné veřejnoprávní vysílání, jaké existuje v Německu,“ říká.

To, zda ukrajinští novináři v politice uspějí a budou schopni prosadit navrhované reformy, zatím nelze předvídat . Jejich předvolební popularita ale odhaluje důvěru, kterou do nich vložili Ukrajinci v době krize.

Tento článek byl přeložen z anglického originálu Journalists Stand for Election in Ukraine . Článek vyšel také v stránkách  italského a polského EJO. 

Foto Kredit: Mykhailo Liapin, Flickr