“Pokud média zanikají, pokud neexistují novináři, kteří by zajišťovali pravidelné zpravodajství o a pro dané místo nebo komunitu, jakou můžou mít viditelnost? Mohou stačit informace vytvářené pouze občany, bez jakéhokoli zprostředkování, kontroly nebo povinnosti dodržovat etické a deontologické zásady (což se od novinářů očekává)?” 

Takové otázky si kladou autoři v úvodu nedávno vydaného sborníku Local journalism, global challenges: news deserts, infodemic and the vastness in between. V několika kapitolách představuje současné otazníky regionální žurnalistiky – od pomoci i problémech použití automatizované produkce, přes spolupráci jednotlivých médiích, až po vývoj experimentální aplikace na hyperlokální zprávy pro hustě obydlenou čtvrť v brazilském městě Macapá. 

Česká mediální krajina co se týče regionálních periodik také v uplynulých letech značně vysychala z několika různých důvodů. Pohled z praxe přidali v podcastu Mediáře dva ostřílení muži z médií.

Přesto se ve dva české regiony, kterým hrozil stav zpravodajské poušti, nově pokouší zavlažit dva nové projekty – Okraj.cz v Moravskoslezském kraji a nově ustavená redakce na Mostecku internetového deníku Alarm.

Raději servisní než kriticko-analytický přístup

První jmenovaný projekt, Okraj.cz, založili jeden novinář a dvě novinářky se zkušenostmi ze celostátních médií: Klára Filipová působila v Českém rozhlasu i ČT, Simona Janíková zejména v Hospodářských novinách a Jan Žabka v uplynulých letech psal pro web Hlídací pes. 

Zakladatelé podle Žabky pociťovali lehkou trpkost ze způsobu, jakým se o jejich domovském kraji informuje. Zároveň vnímali, že tamní média opomíjí  kritickou a analytickou žurnalistiku. 

“Buď na to nejsou peníze, čas, lidé nebo se jim zdánlivě více vyplatí model servisního zpravodajství, benevolentnějšího přístupu k místním mocným a neinovativní přístup,” popisuje Žabka. 

Termín zpravodajská poušť by prý pro Česko nepoužil, spíš tu existuje jakýsi přelud regionální žurnalistiky, protože lze sledovat nedostatek kritického a analytického přístupu k dění v daném kraji. 

“Ani veřejnoprávní média, která třeba v Moravskoslezském kraji odvádí dobrou zpravodajskou práci v konkurenci soukromých médií, nemají na dlouhodobější kauzy mnohdy čas a často neoslovují mladší publikum,” hodnotí novinář. 

Kdo ti inzerci platí, toho píseň (ne)zpívej

O práci veřejnoprávního média ve svém místě působnosti, konkrétně ČRo Sever, se zmiňuje i Ester Klimecká, redaktorka zmíněné mostecké rubriky deníku Alarm. 

Oproti ostatním místním titulům  má Mostecko výhodu v tom, že se nemusí tolik ohlížet na lokální inzerenty a politické subjekty. Zásadně se tak liší například od regionálního periodika  Zpravodaj SBD Krušnohor navázaného na problematické Sdružení Mostečané Mostu, které kandidovalo v několika místních volbách. 

Roli regionální redakce Alarmu Klimecká popisuje jako kritické informování o dění v kraji.  Na otázku, proč se pustila do této práce zmiňuje možnost nuancovaného pohledu v konkrétním místě na témata, která jsou klíčová i pro centrální redakci. 

“Na Mostecku se střetává několik velmi palčivých problémů současnosti – odklon od fosilních paliv, chudoba, krize bydlení, exekuce, diskriminace ve školství, ale také nedostatečná památková ochrana významných moderních staveb ze 70. a 80. let 20. století a netransparentní komunální politika,” vyjmenovává redaktorka některá zásadní témata. 

Klimecká se přitom ani do budoucna neobává nedostatku námětů pro texty mostecké redakce. Nevylučuje ani možnost, že by se v budoucnu mohla  přesáhnout bývalý okres a zaměřit se na dění  v celém Ústeckém kraji.

Centrum si s periferií nerozumí

Česká média kontinuálně přitom dění v regionech pokrývají zpravidla nahodile, nárazově. Regionální redakce už si můžou dovolit právě jen veřejnoprávní média nebo největší noviny jako MF Dnes a ty, kteří na lokálních mutacích kdysi postavili svůj byznysový model jako Deník nebo Drbna. 

“V médiích jsou před krajskými nebo komunálními volbami většinou poměrně dobře pokryta velká města jako Praha a Brno, ale když se chcete rozhodovat jako volič jakéhokoliv menšího města nebo jiného kraje, naleznete relativně málo informací. Průběžné informování o politicích mimo parlament a velká centra de facto neexistuje,” hodnotí Ester Klimecká pragocentričnost české novinařiny.

Zároveň dodává, že se toto zaměření netýká jen politiky, a to nakonec vede k širšímu neporozumění mezi lidmi z center a periferií. 

Záběr na hlavní město nesouvisí s redakční svobodou, spíše s dostupnými možnostmi. Jan Žabka zdůrazňuje, že v Praze se dočkal tematické svobody, přítelského přístupu i důvěry v jeho práci. Přesto přiznává únavu z takzvané celostátní žurnalistiky. 

“Nebaví mě, když si stejnou informaci přečtete na každém serveru. Že všichni řeší obdobná témata, a že nemalá část mediálního obsahu vzniká na sociálních sítích, kde se navíc novináři svou aktivitou často dostávají za hranice novinářské zodpovědnosti vůči publiku svou často neuváženou komunikací,” míní novinář. 

Zástupce Okraje a zástupkyně mosteckého Alarmu se shodují, že obě místa spojuje minulost uhelných regionů, které se potýkají se strukturálními problémy a z nich plynoucími sociálními tématy, které však podle novináře a novinářky přetékají do celé země. 

“Protože je zde historicky zároveň přítomnost mimořádně silných fosilních hráčů, na politické úrovni dochází často ke klientelismu, jak se například projevuje v dosavadním průběhu přerozdělování dotací z Fondu spravedlivé transformace,” připomíná jeden z aktuálně palčivých problémů Ester Klimecká.

Společně s Karlovarským se často Ústecký a Moravskoslezský kraj umisťují na chvostu (případně na vrcholu) různých ukazatelů jako je kvalita vzdělávání, četnost exekucí nebo obecná kvalita života. To, myslí si Jan Žabka, vede také ke stereotypizaci a neochotu poznat je mimo hranice kraje. 

“Most zná spousta lidí jen díky stejnojmenému seriálu a pamatují si jen pivnici Severka, Ostravu zase díky festivalu či Dolní oblasti Vítkovice.”

Žurnalistické zanedbání takových lokalit vnímá Klimecká společně s šíří témat, o nichž se v souvislosti s nimi dá psát, jako příležitost. Do jisté míry to potvrzuje i grant Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který chce podpořit lokální projekty, které využijí přístupy analytické, investigativní nebo reportážní žurnalistiky, případně rozvoj místních redakcí či jejich finanční stabilitu a udržitelnost.

Také Alarmu Mostecko a Okraj.cz s rozjezdem pomohla finanční podpora v podobě grantů. V obou případech šlo o program Local Media for Democracy od Journalismfund Europe, druhý jmenovaný projekt podpořil i zmíněný NFNŽ. 

Přesvědčit čtenářstvo: Udržitelné financování bez grantů

Obě redakce se staví k budoucímu financování odlišně. Okraj.cz podle svých stránek chce kromě případných grantů spoléhat na dobrovolných darech od svého čtenářstva na transparentní účet. Případné příspěvky tematizuje i jeho redakční kodex, který zapovídá přijetí peněz ohrožujících nezávislost a svobodu redakce, tedy například od korporací nebo politických stran. 

“Budoucnost osobně vidím v zaměření na konkrétní, užší publikum, se kterým budou novináři v přímém kontaktu, budou jim vysvětlovat svou práci, ukazovat zákulisí, dávat jim nějaký obsah navíc, který ostatní nemají, a vydají se za nimi i do offline světa,” předesílá Jan Žabka a doplňuje, že v tomto směru musejí být sama média iniciativní a pochopit, jaká je jejich nabídka a tedy i služby, za které je dobré platit. 

“S klesající důvěrou v média, konzumací zpravodajského obsahu a rostoucími nástrahami, jako je zneužití umělé inteligence, manipulacemi a senzacechtivostí, bude větší poptávka po kvalitním novinářském obsahu a pochopení toho, kdo to je novinář,” komentuje.

Spolupráci s konkrétními podniky a osobami stejně jako snahu předejít ohrožení nezávislosti redakce zmiňují i etická pravidla Alarmu, řídit se jimi bude tedy i jeho mostecká odnož. 

“Můžu s jistotou říci, že například nikdy nenavážeme spolupráci s největšími místními podniky, které působí v oblasti fosilního průmyslu,” říká Ester Klimecká. 

Na rozdíl od Okraje, který to ani do budoucna neplánuje, však Alarm nabízí i inzertní plochy, které by mohly zaujmout lokální organizace. Podle redaktorky ale případnou poptávku komplikuje charakter regionu. 

“I na celonárodní úrovni pronájem banerů na Alarmu láká především kulturní organizace, nejčastěji různé festivaly. Pochopitelně se budeme snažit zaujmout i lokální inzerenty, každopádně vzhledem k ekonomické skladbě v oblastech jako je Mostecko, kdy většina místního kapitálu je v průmyslovém odvětví a poměrně málo kapitálu se nachází v oblasti služeb, to nebude příliš snadné,” říká Klimecká.

I pro Alarm tedy bude důležité vzbudit zájem místního publika, které by případně na provoz média chtělo přispět. První reakce jsou podle Ester Klimecké nadějné, ohlas, který mostecká sekce vzbudila, ji překvapil. 

“Původně jsem se domnívala, že zřetelně levicově progresivní médium jako Alarm může v místech jako Mostecko jen sotva uspět – protože je zde jednoduše příliš málo lidí, kteří zde zastávají stejné hodnotové pozice jako Alarm. Přišlo mi i několik zpráv od místních, kteří si naší přítomnost na Mostecku pochvalují. Popravdě jsem na začátku ani nedoufala, že náš vznik bude doprovázen tak vřelou reakcí,” nastiňuje novinářka.

Také připomíná, že se případný úspěch teprve ukáže. “Pořád samozřejmě o místní čtenářstvo bojujeme a navíc to, zda jsme místními vnímáni jako důležitá součást diskursu, se teprve ukáže v naší budoucí kampani na finanční podporu mosteckého Alarmu,” říká Klimecká.

Překročit hranice regionu

Při otázce, jakou roli by měl hrát Okraj na mapě Moravskoslezského kraje a Česka, Žabka naráží na  pověst regionální žurnalistiky jako riskantního podniku.  

“Teď to teprve všechno začíná a je to velká zodpovědnost, přeci jen jsme jeden z mála vznikajících regionálních novinářských projektů a je i na nás ukázat, že žurnalistika v regionech není prokletá, jak si hodně lidí myslí,” říká Žabka. 

Za půl roku od svého vzniku Okraj.cz přilákal podle Žabky čtenáře, kteří teď očekávájí, že jim redakce bude poskytovat kvalitní, nepravidelnou, investigativní či analytickou žurnalistiku.

“Naší vizí je poskytnout místním kvalitní informace, na které se mohou spolehnout a kterým budou důvěřovat, rozšířit naše řady a nepolevit v našich zásadách. Bylo by skvělé, kdyby Okraj na české mediální mapě představoval tu redakci, která to zvládla,” přeje si novinář. 

Zároveň by  byl rád, kdyby jejich krok do nebezpečného sucha mohl inspirovat další lidi. Za  úspěch by tak považoval, kdyby se podobných projektů objevilo v českých krajích více. Navíc svého druhu vedlejším výstupem může být podle Žabky i jiný přístup k řízení redakce –více férový a otevřený. Žabka například zmiňuje “sdílecí kolečko”, které probíhá na začátku každé porady s jeho kolegyněmi. 

O jiném druhu přesahu mluví Ester Klimecká za Alarm Mostecko. “Věřím, že cílem jakékoliv novinářské práce by mělo být kvalitně informovat a také kontrolovat a podrobovat kritice mocné. Tuto roli plníme a chceme plnit na Mostecku – pokud se díky nám informace o místních problémech dostanou i k čtenářstvu, které žije mimo tento region, budeme více než rádi,” uzavírá. 

Dvě vlaštovky jaro nedělají. Jestli přivolají další a s nimi alespoň drobný rozkvět v rozšířeném suchu lokálních médií, se teprve ukáže.

Zdroj úvodní fotografie: Wikipedie/CC