V souvislosti s bezprecedentní krizí způsobenou pandemií nemoci covid-19 může být přístup k ověřeným a přesným informacím, které produkují nezávislá média, pro mnoho lidí po celém světě otázkou života a smrti. Ve své studii, zveřejněné koncem dubna u příležitosti Světového dne svobody tisku, to tvrdí Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO).
„Ve světě, jenž je na sobě vzájemně závislý, což nám ukázala pandemie koronaviru, se každá hrozba, útok na rozmanitost, svobodu tisku a bezpečnost novinářů týkají nás všech,“ prohlásila generální tajemnice UNESCO Audrey Azoulayová. „Proto bych chtěla vyzvat k zesílení našeho úsilí. V této klíčové chvíli potřebujeme svobodný tisk a novináři musí být schopni se na nás na všechny spolehnout,“ dodala Azoulayová.
Autoři studie dospěli k závěru, že pandemie vedla k masivnímu nárůstu dezinformací, proti nimž technologické společnosti sice podnikají opatření. I tak větší transparentnost zůstává naprostou nutností. Některá regulační opatření podle odborníků vedla k dalšímu omezením lidských práv. Novináři kvůli snaze o informování veřejnosti ohrožují svou vlastní bezpečnost a ekonomické důsledky covidu-19 mohou pro žurnalistiku představovat existenciální hrozbu.
Sociální sítě zaplavily dezinformace
„Společně s tím, jak se koronavirus šířil po celém světě, došlo také k hromadné cirkulaci falešných zpráv šířících se stejně rychle jako samotný covid-19,“ uvádí studie.
Studie rozděluje nepravdivosti o koronaviru na dezinformace, produkované a sdílené se zlomyslnou motivací, a zkreslené informace, které můžeme označit za šíření lží bez špatného záměru. „V kontextu covidu-19 může být ale dopad obou stejně smrtící,“ uvádí UNESCO.
Vědci z nadace Bruna Kesslera po analýze 112 milionů příspěvků (v 64 jazycích) souvisejících s pandemii koronaviru zjistili, že 40 procent z nich pochází z nespolehlivých zdrojů. Studie Infodemické observatoře zase došla k závěru, že téměř 42 procent ze 178 milionů tweetů souvisejících s covidem-19 mají na svědomí roboti a 40 procent bylo nespolehlivých.
Zhruba třetina uživatelů sociálních sítí podle studie Institutu Reuters provedené v šesti zemích uvedla, že viděla nepravdivé nebo zavádějící informace o koronaviru. Výzkum společnosti Pew zase naznačil, že lidé, kteří získávají informace především prostřednictvím sociálních médií, budou s větší pravděpodobností vystaveni falešnému obsahu.
Jen v březnu Facebook identifikoval více než 40 milionů problematických příspěvků ohledně covidu-19 a umístil vedle nich upozornění. “Navíc jsme odstranili několik set tisíc dezinformací, které mohly vést k fyzické újmě,“ uvedla společnost.
Asi 19 milionů z téměř 50 milionů tweetů o covidu-19 analyzovaných společností Blackbird.AI bylo považováno za zmanipulované. Platforma Newsguard identifikovala v Evropě a Severní Americe 191 internetových stránek, které o viru zveřejnily nepravdivé informace. „Ve většině dezinformací se objevila také témata xenofobie, rasismu a nenávisti,“ tvrdí UNESCO.
Společnosti se zavázaly k boji proti nepravdám
V reakci na tento fakt technologičtí giganti přijali opatření, a podle UNESCA v mnohem větším měřítku než v minulosti. Společnosti Facebook, Google, LinkedIn, Microsoft, Reddit, Twitter a YouTube 16. března vydaly společné prohlášení o odhodlání bojovat proti dezinformacím souvisejícím s covidem-19. Především prostřednictvím moderování obsahu, finanční pomocí novinářům, nasměrováním uživatelů k oficiálním zdravotním informacím a změněním zásad inzerce.
Provozovatelé komunikačních společností po celém světě zase přijali opatření k rozšíření přístupu k internetu. Podle UNESCA to však nestačí. „Ačkoli dotace na ověřování faktů a podporu novinářů mohou pomoci, množství peněz je ve vztahu k příjmům společností malé. Nevyrovnají ztráty příjmů médií z reklamy,“ uvedla organizace.
„Sociální sítě musí udělat více, aby vykořenily nenávist a škodlivá tvrzení o koronaviru,“ prohlásil generální tajemník OSN Antonio Guterres. „Společnosti by neměly rozhodovat o pravdě, ale stále mohou zaujmout pevné a jasné stanovisko proti cirkulaci prokázaných nepravd ve svém obsahu, reklamách a vyhledávacích službách,“ dodal.
Svobodná a nezávislá média jsou klíčová
Pandemie koronaviru podle UNICEFU poukázala na význam médií a přístupu k ověřeným informacím. „Svobodná a nezávislá média slouží jako klíčový zdroj důvěryhodných a život zachraňujících informací a pomáhají lidem odhalovat lži,“ uvedla organizace. Fakt, že média v době krize poskytla veřejnosti neocenitelnou službu, potvrdilo jejich publikum.
Podle společnosti International Media Support to dokládá například skutečnost, že publikum arabské zpravodajské platformy DARAJ narostlo o 49 procent, nebo že návštěvnost renomovaných listů The New York Times a The Washington Post se během jednoho měsíce zvýšila o 50 procent.
Studie Institutu Reuters zjistila, že 60 procent respondentů v šesti zemích uvedlo, že zpravodajská média jim pomohla pochopit pandemii, přičemž důvěra v nová média (založená na digitálním kódování dat) byla výrazně vyšší než v informace získané na sociálních sítích.
„V zemích po celém světě je žurnalistika považována za ‚základní službu‘ a novináři za ‚zásadní pracovníky‘, kteří mohou pokračovat v podávání zpráv a nevztahuje se na ně omezení pohybu,“ konstatuje UNICEF.
Regulace vedla k omezení lidských práv
Organizace zdůraznila, že přístup k informacím, nezávislým sdělovacím prostředkům a právu na svobodu projevu jsou pro řešení problémů spojených s pandemií koronaviru rozhodující. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) proto doporučil, aby se relevantní informace o covidu-19 dostaly ke všem lidem, a aby novináři a média měli možnost podávat zprávy o pandemii beze strachu nebo cenzury.
Kvůli řešení krize v oblasti veřejného zdraví vyhlásilo více než osmdesát vlád po celém světě stav nouze. „Většina z těchto zemí o tom neinformovala OSN, jak to vyžaduje Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Mnoho z nouzových opatření navíc postrádá ustanovení o skončení jejich platnosti,“ uvedl UNICEF.
Podle mezinárodního práva může být dočasné omezení lidských práv kvůli ochraně veřejného zdraví legitimní. Některá opatření spojená s pandemií ale podle UNICEFU omezují právo lidí na přístup k informacím a schopnost médií bojovat proti lžím.
Podle organizace došlo také k omezení svobody projevu a svobody tisku, stejně jako k narušení soukromí lidí prostřednictvím zvýšeného dohledu, často spojeného s trasováním kontaktů a prosazováním izolace. Podle studie existuje vážné riziko, že řada z těchto omezení bude v některých státech pokračovat ještě dlouho pandemii.
Novináři riskují své bezpečí
Mezinárodní institut tiskuzaznamenal 421 případů porušení svobody sdělovacích prostředků v souvislostí s pandemií covidu-19. Jedná se o zatčení, vznesení obvinění, cenzurování, omezení přístupu k informacím, přehnanému regulování dezinformací, verbálním i fyzickým útokům, vyhoštění, policejnímu násilí, požadavkům na omluvu veřejnosti nebo zabavení elektronických zařízení.
Bezpečí novinářů informujících o covidu-19 musí být podle UNESCA vzhledem k jejich esenciální roli garantováno. Žurnalisté pokrývající pandemii podle studie často riskují své fyzické, legální, psychické i digitální bezpečí. Podle Mezinárodního institut tisku bylo na světě v souvislosti s reportováním o koronaviru zatčeno nebo obviněno 190 novinářů.
Řada hrozeb pro svobodu tisku a bezpečnost novinářů přichází v době, kdy ekonomická krize tlačí mnoho mediálních organizací na pokraj zániku. Ve stejném okamžiku, kdy jsou nejvíce potřeba. Navzdory rekordnímu nárůstu publika totiž v důsledku pandemie koronaviru došlo k poklesu příjmů z reklam.
Tags:covid-19, epidemie, koronovirus, pandemie
