Joe Biden v lednu nahradil Donalda Trumpa a stal se 46. prezidentem USA. Většina evropských médií tuto změnu vnímala pozitivně. Zároveň ale poukazovala na potíže, kterým bude nový prezident a jeho vláda čelit. Evropská média  zdůrazňovala Bidenovo odhodlání změnit politiku USA. Soustředila se přitom na jeho první příkazy, kterými změnil některá Trumpova nařízení. Bidenova rozhodnutí jako návrat k Pařížské klimatické dohodě nebo WHO byla komentována výrazy jako „nerozmýšlel se dvakrát“ nebo „radikální opuštění Trumpových rozhodnutí“.

„Bylo způsobeno tolik škod a bude se muset odstranit hodně sutě.“

Napsal britský The Guardian ve svém nedělním výtisku The Observer.

„V Americe začíná nový den“, „princip důstojnosti je zpět“, „přivede zemi zpět k normálu.“

Psalo se ve švýcarském Tages-Anzeiger.

„První a největší mise Joe Bidena: Po čtyřech letech Trumpa přivést zemi zpět k normálu.“

Výraz „normálnost“ se objevuje i v titulku článku německého Süddeutsche Zeitung.

Evropská observatoř žurnalistiky provedla v době od 15. ledna do 21. ledna v deseti evropských zemích kvalitativní obsahovou analýzu vždy tří zpravodajských webů, které představují široké spektrum politických názorů. Jedná se o země jako Česká republika, Gruzie, Německo, Itálie, Polsko, Portugalsko, Spojené království, Švýcarsko a Ukrajina. Analýza se zaměřila na očekávání evropských médií ve spojení s nástupem Bidena, a to ve vztahu ke konkrétním zemím, EU a NATO. Pozornost byla věnována i míře a stylu pokrytí odcházejícího prezidenta Donalda Trumpa.

Pozitivní vyznění i skepticismus

Většina evropských médií uvedla, že jejich země nyní očekávají zlepšení vzájemných vztahů s USA. Polská levicově liberální Gazeta Wyborcza tvrdila, že Trumpův odchod a Bidenovo prezidentství jsou vnímány jako zlom nejen pro USA, ale také pro Evropu, a mohly by vést k oslabení pravicových populistů v zemích jako Polsko a Maďarsko. Také mezi gruzínskými sdělovacími prostředky jsou očekávání vysoká s tím, že Biden by mohl zastávat přísnější postavení vůči ruské politice a navíc by mohl zvýšit šance Gruzie na členství v NATO.

V analyzovaných českých médiích nebyli Trump ani Biden prezentováni výhradně pozitivně, nebo negativně. On-line deník Seznamzpravy.cz upozornil, že „Trumpovu reality show nahradí v Bílém domě uhlazené vládnutí, které ale samo o sobě ke stmelení Spojených států nestačí.“

Ukrajinská média reflektovala nástup Bidena v závislosti na svém politickém zaměření. Zatímco v prozápadních médiích v souvislosti s Bidenem panoval pozitivní tón, proruský titul Strana.ua zaujal skeptičtější úhel pohledu. Opět se například věnoval tématu uniklých nahrávek z doby Obamova prezidentsví. Nahrávky mají údajně Bidena usvědčovat ze snahy zasahovat do ukrajinských vnitřních záležitostí.

Skeptická byla také pravicová média v Itálii. Nejvíce deník IlGiornale.it, který například poukazoval na Bidenův předem prohraný boj s extremismem. Španělský konzervativní a pro-monarchický deník ABC dokonce popsal Trumpovu politiku jako „soudržnou a předvídatelnou“, přičemž zdůraznil, že „Trump žádnou válku nezačal“. El Páis naopak uvedl, že Trump „zhatil desetiletí diplomatických snah“ a v Bidena vkládal velké naděje. Zároveň deník El Páis neviděl příliš optimisticky budoucí vztahy US a EU: „Bez ohledu na to, kdo má na starosti Bílý dům, USA nechápe transatlantický vztah jako vztah rovných.“

 Podobný tón se navíc objevoval i v dalších evropských médiích, která často upozorňovala, že mezinárodní politika včetně transatlantických vztahů nebude patřit k primárním zájmům nového prezidenta. Například deník iDnes.cz zdůraznil, že: „USA budou očekávat, že Evropa si své problémy bude schopna řešit sama: ať už ekonomické, nebo bezpečnostní vyplývající z chování Ruska na východní frontě.“

Ve všech evropských médiích byla samotná Bidenova inaugurace zastíněna pokrytím nepokojů v Kapitolu, pozastavením Trumpových účtů na sociálních médiích, vnitřními záležitostmi a v neposlední řadě také pandemií.

Na následujících řádcích nabízíme podrobné shrnutí mediálního pokrytí v Británii, České republice a Německu. Kompletní výsledky analýzy ze všech zúčastněných zemí lze najít v anglickém originálu článku.

Británie– Trump jako prezident selhal

Britská média v naprosté většině případů nástup nového prezidenta vítala. Téměř každý analyzovaný článek se navíc zaměřil na neúspěchy Donalda Trumpa, a to z hlediska domácí i zahraniční politiky. Britská média také zdůrazňovala, že Biden bude mít plné ruce práce s napravováním Trumpových chyb.

Optimismus spojený s nástupem Bidenovy vlády se v různé míře objevoval ve všech analyzovaných britských médiích – The Guardian, The Telegraph a The Mail. Napříč jmenovanými deníky panovala shoda, že Trumpova vláda byla neúčinná i nebezpečná. Samotnou inauguraci a první Bidenova rozhodnutí do značné míry zastínily informace o důsledcích nepokojů z předešlých dnů.

Biden byl prezentován jako vůdce, který je ochotný se věnovat důležitým mezinárodním tématům, například řešit globální dopady pandemie nebo klimatickou krizi. V komentáři pro The Guardian bývalý předseda vlády Gordon Brown napsal:

„Biden, ‚velký smírce‘, ve snaze o obnovení fungující světové ekonomiky, řešení klimatu a zastavení pandemie musí úzce spolupracovat s ostatními zeměmi. A to ve stylu ‚spojenectví na prvním místě‘ (nikoli Amerika na prvním místě).“

Vyznění pokrytí v The Telegraph bylo podobné: „Od Hongkongu po Maďarsko žijeme na pozadí boje s pandemií v období úpadku demokracie. Je načase vypracovat ambiciózní plán obnovy,“ napsal pro deník Sajid Javid.

Co se týče spojenectví USA a Velké Británie, byl Biden vnímán pozitivněji než Trump. Obavy se ale objevily v The Mail Online. Deník poukázal na symboliku, která může znamenat podkopání vzájemných vztahů pečlivě šlechtěných od konce druhé světové války. Například odklon od odkazu Winstona Churchilla (Biden v Oválné kanceláři nahradil bustu státníka podobiznou bojovníků za lidská práva)  nebo i to, že Biden dal ve svém prvním mezinárodním telefonátu přednost kanadskému premiérovi Justinovi Trudeauovi před Borisem Johnsonem.

Česká republika – Lehce skeptický pohled  

Analyzovaná česká média – iRozhlas.cz, iDnes.cz a Seznamzpravy.cz – věnovala inauguraci poměrně dost prostoru. Pokrytí dominovalo téma samotné inaugurace a s ní souvisejících bezpečnostních opatření, které i díky nepokojům v Kapitolu byly českými médii prezentovány jako významné. „Ulice Washingtonu před Bidenovou inaugurací připomínají Kábul, hlásí z USA zpravodaj Radiožurnálu,“ zněl například jeden z titulkůna iRozhlas.cz.

Také samotní prezidenti Joe Biden a Donald Trump dominovali pokrytí. Nikdo z nich přitom nebyl prezentován výhradně pozitivně, nebo negativně. Například zpravodajský server Seznamzpravy.cz upozornil: „Trumpovu reality show nahradí v Bílém domě uhlazené vládnutí, které ale samo o sobě ke stmelení Spojených států nestačí.“

Česká média vnímala Bidena jako prezidenta, který se pasoval do role mírotvůrce, jehož úlohou je sjednotit zemi v hluboké společenské a rasové krizi, která se díky nekončícímu boji proti pandemii ocitla ve vážných ekonomických problémech. Některá média navíc upozornila, že mnohé z Bidenových proklamací a slibů mohou být čistě populistické s cílem zavděčit se elektorátu, který touží po změně.

Z porovnání Trump-Biden vychází hůře odcházející prezident, který byl v českých médiích prezentován ve více negativním světle. Česká média například často zmiňovala skutečnost, že se Donald Trump rozhodl nezúčastnit se inaugurace. Trump byl tak prezentován jako člověk, který těžko přijímá prohry a do jehož historického obrazu se bude promítat jeho hrubiánství a série špatných rozhodnutí.

Téma mezinárodní politiky nového prezidenta a jeho vlády zůstalo v době inaugurace stranou hlavního zájmu českých médií. Pouze několik článků se ve sledovaném období věnovalo bilaterálním vztahům, ať už to byl vztah s Českou republikou, EU, nebo NATO. Většina článků ale vyzněla optimisticky ve smyslu, že nový prezident bude mezinárodní vztahy směrem k Evropě spíše utužovat a bude tak zastávat jiný pohled než Trump.

„Nástup nového amerického prezidenta je šancí oživit vztahy Evropské unie se Spojenými státy, které za poslední čtyři roky značně utrpěly,“ napsal server Seznamzpravy.cz. Na druhou stranu česká média upozorňovala, že Biden bude zaneprázdněn řešením vnitřních problémů USA. Deník iDnes.cz k tomu poznamenal: „USA budou očekávat, že Evropa si své problémy bude schopna řešit sama: ať už ekonomické, nebo bezpečnostní vyplývající z chování Ruska na východní frontě.“

Česká média také věnovala poměrně dost prostoru Bidenovým prvním krokům ve funkci prezidenta USA s tím, že nejčastěji byl zmiňován návrat USA k Pařížské klimatické dohodě a WHO a zmírnění imigrantských nařízení, které zavedl jeho předchůdce.

Německo – nový prezident vítaný s úlevou

Německým on-line médiím – Faz.net, Sueddeutsche.de a Welt.de – na pozadí inaugurace dominovala tři hlavní témata: situace ve Washingtonu po útoku na Kapitol, konec Trumpova prezidentství a velmi rozdílně pojatá očekávání a předpovědi spojené s nástupem Joe Bidena.

Počet článků, které se týkaly pouze dvou protagonistů, Bidena a Trumpa, se ke dni inaugurace zvýšil. Sdělovací prostředky stále velmi prominentně pokrývaly Trumpa a jeho politiku. Hlavními tématy byly vykázání Trumpa z některých platforem sociálních médií, vyšetřování jeho pravicových příznivců a nadcházející impeachment. V některých zprávách byl podtón úlevy, jiné zcela nepokrytě vyjadřovaly nad nástupem nového prezidenta radost.

Například Sueddeutsche.de jeden den před inaugurací napsal: „První a největší mise Joe Bidena: Po čtyřech letech Trumpa přivést zemi zpět k normálu.“ Nebo server Welt.de uvedl: „Biden ví o napětí mezi Srbskem a Chorvatskem a zná problémy v Bosně a Hercegovině. U Donalda Trumpa jsme často nemohli říct, jestli tyto země vůbec zná.“

Všechny tři analyzované tituly zdůrazňovaly, jak silně se bude Bidenova politika lišit od Trumpovy, a také uváděly příklady. Jeden den po inauguraci Faz.net zveřejnil článek, v němž bylo uvedeno, že Biden „radikálně odmítl Trumpova nařízení bezprostředně poté, co převzal kancelář.“ Sueddeutsche.de napsal, že se Biden „nerozmýšlel dvakrát“ a okamžitě podepsal 17 výkonných nařízení, včetně jednoho, kterým se USA vrací k Pařížské klimatické dohodě a do WHO. Podle německých médií byl potom zejména návrat země k Pařížské dohodě s úlevou oceněn německou vládou a Evropskou unií.

Většina článků naznačovala, že spolková vláda s nástupem Bidena doufá ve zlepšení vztahů mezi USA a Německem. Den po inauguraci napsal Faz.net: „Nejvyšší politici a zástupci Německa si s úlevou oddechli“. Dalším důležitým tématem byla kontroverze okolo ropovodu Nord Stream 2. „Dokončení ropovodu, který má do Evropy přivést ještě více ruského plynu a nalít více evropských peněz do pokladny Putinova režimu, může způsobit nejen problémy na úrovni EU, ale také může vést k napětí v transatlantických vztazích,“ napsalFaz.net.

Německá média se i po inauguraci věnovala Trumpovi. Deníky informovaly o milostech, které vydal krátce před koncem funkce, včetně milosti pro svého bývalého poradce Steva Bannona. Deníky si také všímaly toho, že Trump byl prvním prezidentem od roku 1869, který se nezúčastnil slavnostní inaugurace svého nástupce. Sueddeutsche.de také zmínil Trumpovu finanční situaci a možná vyšetřování exprezidenta v této věci. Sdělovací prostředky také negativně popisovaly možnost, že by Trump mohl založit vlastní politickou stranu.

Přeloženo z anglického originálu: Europe’s media reaction to Biden’s presidency

Koordinátorka projektu: Tina Bettels-Schwabbauer

Přispěvatelé:

Velká Británie: Sarah Karacs, EJO fellow at Free University, Berlin

Česká republika: Sandra Stefanikova, Charles University Prague

Gruzie: Leli Bibilashvili, Natia Kaladze & Salome Tsartsidze, University of Georgia

Německo: Tina Bettels-Schwabbauer & Roman Winkelhahn, TU Dortmund University

Itálie: Antonio Nucci, Università della Svizzera italiana

Polsko: Michal Kus & Adam Szynol, University of Wroclaw

Portugalsko: Ana Pinto-Martinho and Décio Telo, ISCTE- University Institute of Lisbon

Španělsko: Raúl Vázquez Fernández, Complutense University of Madrid

Švýcarsko: Alberto Silini, University of Neuchâtel

Ukrajina: Halyna Budisvka, National University of Kyiv-Mohyla Academy